Dlh a trest

Ivan Lesay

Kdo si půjčí, musí svůj dluh splatit, to je zřejmé: To je obvyklé stanovisko, které ukazuje, jak problematiku dluhů vnímá většina lidí.

Je to jasné ako facka — požičali si, tak musia svoje dlhy splatiť. Toto jednoznačné stanovisko k tzv. dlhovej kríze som si nedávno vypočul od zápalisto diskutujúceho študenta. Ono je ale obrazom toho, ako problematiku dlhu vníma väčšina obyvateľstva u nás.

A niet divu. Kto žiadal v našich podmienkach o úver napr. na bývanie a nebodaj mal problémy s jeho splácaním, zistil celkom jednoznačne, kto je vo vzťahu veriteľ-dlžník pán a kto sa šúcha po kolenách s prosíkom. Prečo by mal teda iný meter platiť pre nenažrané národy a štáty?

Je pravda, že ak sa niekto zadlží, je jeho povinnosťou a zodpovednosťou splácať. Ale zodpovednosť nesie aj ten, kto požičiava. Veriteľ musí pri úverovaní odhadovať riziko. Úrok ako zisk totiž nie len odmenou za obetovanú príležitosť alternatívneho využitia požičaného kapitálu, ale aj kompenzáciou za riziko nesplácania.

×
Zkopírovat odkaz Vytisknout
Diskuse
LŠ
Luděk Ševčík, OSVČ
December 12, 2011 v 11.56
"Nejsem proti socialismu či marxismu. Pokud jde o sociální ekonomii, tak i když jsem buddhistický mnich, jsem marxista." /dalajláma, přednáška na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze/. Vím, že to sem úplně nepatří, ale je to událost týdne. Chudák Havel, to se dočkal podpásovky od kamaráda! S takovým přistupem už asi radnice nebudou vyvěšovat tibetské vlajky. Jinak tento dalajlámův výrok vzlášť nevyčnívá z názorů předních činitelů světových církví, stačí vzpomenout na kritiku neomezeného, neregulovaného kapitalismu papežem Benediktem XVI. Jen u nás je katolická církev dál tak nějaká svá, prostě pravicová. A tak jsou sví i naši studenti. Ne všichni, ale většina. Jsou schopni tleskat Klasouvi, když je označí za příživníky. Akademická půda bývala vždy svobodomyslná, až revoluční, co se to neoliberálům podařilo udělat s tou naší?
Eva Hájková, penzistka
December 12, 2011 v 16.23
Dalajláma má sice do marxisty ještě daleko, ale přece jen ten jeho výrok svědčí o prestiži marxismu ve světě. Myslím, že Marxův význam stoupl v posledních letech také díky krizi. Dále to svědčí o tom, že dalajláma zřejmě nepovažuje marxismus za neslučitelný s buddhismem. Ostatně někdejší úspěch dialektického materialismu v Číně prý souvisel s tím, že zákon jednoty a boje protikladů jim připomínal teorii jinu a jangu ve staré čínské filosofii.
Nevím sice, jak se na ta dalajlámova slova dnes tváří V. Havel, ale vzpomínám si, že kdysi označil Engelse za bezvýznamného filosofa (při přejmenovávání nábřeží), což mi hodně vadilo. Ne to, že nesouhlasil s jeho učením, ale to, že mu upřel jeho význam, což si Engels rozhodně nezasloužil.
Eva Hájková, penzistka
December 13, 2011 v 5.12
A co se týče tématu článku, tedy dluhů : nás občanů se nikdo neptal, jestli chceme, aby si stát půjčoval. Proč státní dluhy tedy mají být naše dluhy? K čemu politici vlastně jsou, když nenesou žádnou odpovědnost?