Vědci ze Stínové vědecké rady NP Šumava zvažují odstoupení od jednání u kulatého stolu ministerstva životního prostředí k zákonu o Národním parku Šumava. Jako důvod uvádějí neakceptování naprosté většiny odborných připomínek k připravovanému zákonu a směřování návrhu zákona k upřednostnění privátních developerských zájmů nad veřejnými zájmy ochrany přírody.

„Návrh zákona se ubírá směrem, který bude ohrožovat samotnou podstatu poslání národního parku a u toho skutečně nemůžeme asistovat,“ uvedl předseda rady Jakub Hruška s tím, že odborné názory z oblasti ochrany přírody nejsou u kulatého stolu v naprosté většině vůbec akceptovány.

„Pan ministr by si měl uvědomit, že toto stanovisko není jen názorem vědců sdružených ve Stínové vědecké radě, ale že reprezentuje názor podpořený třemi ústavy Akademie věd ČR, přírodovědeckými fakultami Univerzity Karlovy v Praze, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Masarykovy univerzity v Brně a Technické univerzity v Liberci. Dále jej podpořilo 8 odborných společností a více než 3000 jednotlivců,“ dodal pak Hruška.

Přestože prý vědci již na prvním jednání v srpnu předložili velmi kompromisní návrh zonace parku a několik desítek návrhů na změny v textu zákona, nebyla jich drtivá většina akceptována. Navíc, návrh zonace podle nich doznal od té doby mnoha negativních změn.

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa z ODS pak podle Hrušky nezíská souhlas vědců zastoupených stínovou radou se zněním zákona, pokud v navrhovaném rozdělení zón bude méně než 26 procent území parku v prvních zónách. Zcela nepřijatelné je pro vědce i umístění koridoru pro lanovku na Hraničník v masivu Smrčiny.

Členové stínové rady současně nesouhlasí s převodem státních pozemků ve třetí zóně, ležících mimo intravilány, na obce. Tyto pozemky by podle nich měly být převedeny na Správu NP a neměly by sloužit jako potenciální developerské zóny v režii obcí.

Návrh zákona také podle expertů dosud neobsahuje jasné vyjádření, že ochrana přírody má v NP přednost před ostatními aktivitami, které jsou možné pouze tehdy, nekolidují-li s ochranou přírody a krajiny v národním parku. Toto ustanovení je podle nich v ostatních národních parcích standardem a je obsaženo i v dosud platném nařízení vlády, kterým byl Národní park Šumava zřízen.

„Vypuštění tohoto ustanovení z nového zákona je evidentně úmyslným otevřením dveří jiným zájmům, než je ochrana přírody,“ doplnil Hruška.

Návrh zákona o NP Šumava nerespektující tyto námitky proto členové stínové rady považují za legislativní nástroj ohrožující podstatu poslání parku a umožňující upřednostnění privátních developerských zájmů nad veřejnými zájmy ochrany přírody.

Podle výsledků posledního kulatého stolu by totiž nově do zóny nejvyšší ochrany mělo patřit minimálně pouhých 20,5 procenta rozlohy parku. Podle ČTK chce pak Chalupa ještě diskutovat o dalších více než třech procentech, které by se postupně mohly včlenit do zóny s nejvyšší ochranou. Nejdůležitější je podle něj dojít ke shodě na definici území a časových pásem přechodu jednotlivých zón do režimu nejvyšší ochrany.

Stínová vědecká rada Národního parku Šumava má aktuálně 22 členů a vznikla v březnu 2011 jako reakce na rozhodnutí ředitele parku Jana Stráského potlačit názory vědecké části dosavadní Rady NPŠ. Rada je složena z předních českých vědců a odborníků z různých oblastí.