Šest belgických stran, které v současnosti jednají o vytvoření společné vlády, se shodlo na úplném opuštění jaderné energetiky do roku 2025. Stalo se tak v noci z neděle na pondělí. Dohoda počítá s odstavením tří nejstarších reaktorů v roce 2015. Zbylé čtyři pak mají být uzavřeny během dalších deseti let.

Agentury dohodu označují za znovupřihlášení k závazku, který byl vtělen do belgického zákona o jaderné energii z roku 2003. Úmluva ale na rozdíl od zákona obsahuje podmínku.

„Zákonu z roku 2003 chceme dostát, jestliže nebudeme čelit výpadkům a skokovému zvýšení cen,“ popsala možný ústupek mluvčí belgického ministerstva energetiky a klimatických změn.

Odpůrci jaderné energetiky schválenou podmínku odsuzují — dává prý jaderné lobby a energetickým koncernům nové možnosti, jak výstup z jádra oddalovat.

Komentátoři z belgických médií ovšem míní, že v daném kontextu dohoda prospívá spíše kritikům odvětví. V roce 2009 se totiž belgičtí politikové rozhodli prodloužit životnost reaktorů o deset let. Příslušná legislativa pak nezačala platit jen proto, že v zemi začala vleklá vládní krize.

Současná dohoda je sice kompromisem, avšak celkovou situaci v energetice posouvá ve prospěch odpůrců jádra, uvádí jeden ze znalých publicistů pro server Deredactie.be.

Belgické strany se snaží domluvit na nové vládě už od minulého léta, kdy v zemi proběhly poslední parlamentní volby. Současná jednání vedou valonské a vlámské sociálnědemokratické strany. Podle pozorovatelů je nyní šestice zainteresovaných uskupení koaliční dohodě nejblíže za posledních 16 měsíců.

A co dál?

Podle informací serveru Deredactie.be budou vznik konkrétního harmonogramu pro výstup z jádra doprovázet další tři procesy: vypracovávání výhledu energetického zajištění země (kterým již designovaný premiér Elio Di Rupo pověřil znaleckou komisi), jednání s investory o rozvoji alternativních energetických zdrojů (jež nyní začíná) a další vnitrokoaliční rozhovory nad otázkou, jak výrobu energie z jádra ve zbývajících letech zdanit.

Otázka zdanění by měla být vyřešena nejdříve. V Belgii v současnosti funguje sedm reaktorů ve dvou jaderných elektrárnách. Obě z nich přitom provozuje společnost Electrabel patřící francouzskému energetickému koncernu GDF Suez. Electrabel se v roce 2009 zavázal platit 215 až 245 milionů eur (5,1 až 5,9 miliardy korun) za každý rok provozu svých reaktorů po roce 2010. Di Rupo dnes podle belgických médií doufá, že se mu podaří vyjednat lepší podmínky.

Jednání s investory by měla probíhat po řadu týdnů. Výhled energetického zajištění má být zpracován do několika měsíců.

Belgie kryje v současnosti z jádra 54 procent národní spotřeby elektrické energie. Značnou část budoucího výpadku by měly pokrýt obnovitelné zdroje, zbytek pak tepelné a jaderné elektrárny.

Konkrétní datum výstupu z jádra schválily v posledním roce Německo (rok 2022) a Švýcarsko (2034). Italové zároveň v červnovém referendu odmítli vládní plány, které krom jiného počítaly i s návratem k jaderné energetice.

Další informace:

Reuters UPDATE 1-Belgium agrees conditional nuclear exit plans

Flanders News New deal on phasing out nuclear power

Flanders News No deal yet on Electrabel's new "nuclear charge"