Z veřejnoprávní televize se stává médium veřejného populismu
František KostlánČeská televize legitimizuje rasistické, xenofobní a nesnášenlivé politiky a jejich názory tím, že si je zve do publicistických pořadů.
„Severem Čech otřásají nepokoje kvůli nepřizpůsobivým obyvatelům“, začala moderátorka Veronika Tobola Paroulková pořad České televize Politické spektrum (sobota 24.9. 2011) tvrzením, které se již sice zcela běžně používá, ale pravdivé je pouze z části. Severem Čech otřásají nepokoje především kvůli tomu, jakým způsobem informují česká média o Romech a jejich konání. A podle toho také průběh Politického spektra vypadal.
Do pořadu si Česká televize (nikoli poprvé) pozvala Tomáše Vandase (předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti), lidskoprávního aktivistu Markuse Papeho, předsedu Humanistické strany Jana Tamáše a Františka Rybu z uskupení Severočeši.cz.
Kvůli dlouhodobějšímu počínání ČT, které tento pořad stvrdil, se otevřel soubor témat, o nichž se zatím ve veřejném diskursu mlčí, protože se týká v podstatě všech médií hlavního proudu:
Je správné, že televize (všechna média), která je definována jako veřejnoprávní, zve do svého pořadu neonacisty, rasisty, xenofoby? Je správné účastnit se veřejných diskusí s těmito lidmi? V čem se - ohledně diskutovaného tématu - česká média dopouštějí prohřešků? Dávají prostor extremistům proto, že s nimi sdílejí (byť částečně) názory?
Lhář má hlavní slovo
Neznáme motivy dramaturgů České televize, proč zvou do pořadu lidi jako je Tomáš Vandas, kteří svými nepokrytými útoky na základní lidská práva brojí proti demokracii a svobodě.
Vandas na svých mítincích donekonečna opakuje výmysly, které putují po internetu, ohledně pobírání dávek či důchodů apod. Za pomoci lží a šikovně dávkovaných polopravd šíří Vandas nenávist nejen k Romům, ale i k migrantům atd. I zde Vandas tvrdil, že „nepřizpůsobiví“ (krycí název pro Romy) mají takové výhody, aniž by specifikoval jaké a kdo konkrétně je má. Takové tvrzení bez důkazů či argumentů může sloužit jediné věci: vyvolávání negativních emocí vůči předem danému „vnitřnímu nepříteli“.
Byl to Vandas, kdo v politickém boji velmi často paušalizuje, což předvedl i zde, když posté zopakoval, že Romové dávky prohrávají v hernách a pak vykřikují cosi o rasismu. v Politickém spektru. V takových neprokázaných tvrzeních se k němu - každý svým způsobem - přidali „kolegové“ Jan Tamáš a František Ryba („kolego“ si říkali hosté pořadu mezi sebou).
Moderátorka Veronika Tobola Paroulková okřikla Markuse Papeho, když si dovolil říci o Dělnické straně sociální spravedlnosti, že je neonacistická, zcela však mlčela ve chvíli, kdy Vandas horlil, že napadání mačetou je „novodobý cikánský zvyk“. Vandase v jeho agresivním sebeprosazování umravnila pouze jednou, na začátku, poté ho však v rozporu s tím nechala hovořit vždy, když někomu skočil do řeči, svým pokřikem si prostor vynutil a druhé tak umlčel (šlo především opět o Papeho). Předseda DSSS tak mohl v klidu říci vše, s čím do pořadu přišel, na úkor času, který měli mít k dispozici zastánci lidských práv.
Oháněl se znovu i tím, že jeho strana, DSSS, je řádně registrovaná, takže jí nelze nic vyčítat. Řádně registrovaná však byla i nacistická NSDAP v Německu první poloviny minulého století, která po uchopení moci zlikvidovala předešlý režim a své nepřátele transportovala do koncentračních táborů či je rovnou postavila ke zdi.
Vandas zachovával v Politickém spektru do velké míry dekorum, hovořil mnohem mírněji než na mítincích a opakoval známé stereotypy, kterých je naše společnost plná. Svým populismem určitě zabodoval u tzv. anticiganistů i u lidí, kteří ze zoufalství (a protože je jejich zoufalství nasměrováno na špatnou adresu) protestují na severu Čech proti Romům.
Kterak se kocourkovští předháněli
Když se podíváme na "kodex" ČT http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/kodex-ct/preambule-a-vyklad-pojmu/ není se moc čemu divit, tolikeré vzývání nestranosti a možnosti svobodného vyjádření všech a všeho proti jediné větičce, na kterou by se rád odvolal nejen pan Kastelán, jen kdyby nebyla (taky) tak vágní: "Musí však také dostát povinnosti stát vždy na straně lidské důstojnosti, základních lidských práv a svobod a úcty k přírodě a kulturnímu dědictví."
Povinnostem je zkrátka třeba hned zkraje učinit za dost, ale důležitá je svoboda, resp. svobody které je třeba nějak vyvážit-vybalancovat, žijeme přece ve svobodné době.