a nemyslím si, že je to záležitost tak úplně nepolitická:)

A teď jedna poznámka češtináře: Mezi tvary "abysme" a "aby jsme" je lingvisticky nebetyčný rozdíl. Zatímco u prvního jde o běžné vyrovnávání dle tvaru "abyste", v mluveném jazyce vždy přirozené, druhý tvar - "aby jsme" je ústupkem nevzdělanosti. Ve tvarech českého kondicionálu totiž nefiguruje pomocné sloveso "být" v přítomném čase indikativu (jako v préteritu, třeba "přišel jsem"), nýbrž tvary "bych", "bys", "byste" atd. jsou ustrnulými podobami původními aoristu. Tvar "by jsme" je tedy nebezpešný právě v tom, že by otevřel cestu nejen ke kodifikaci "aby jste", ale - a to hlavně - ke kodifikaci "aby jsem" a "aby jsi" - těchto vysloveně bohemismů (zejm. v Praze užívaných), které jsou mluvčím na Moravě zcela vzdálené (na rozdíl od "abyste").
Češtinu kazí zejm. pražské celebrity, které jsou líné na to, aby se naučily mluvit spisovně. Já bych si při veřejné komunikaci nedovolil nikdy používat některé šťavnaté brněnské tvary a výrazy...

A poslední poznámka: Nejde o pravopis, nýbrž (u daného problému) o tvarosloví (morfologii). Že mnozí - jinak i vzdělaní lidé - neví, že jazyk se skládá z řady oblastí - slovní zásoby, tvarosloví, skladby atd., to je myslím vůbec nejhorší vysvědčení pro naše jazykové vzdělávání.

K. Liessmann v Teorii nevzdělanosti z roku 2006 napsal:

"Propaguje-li se neustále odvaha k reformám jako politická maxima, nikdo se reformě nebrání, aby nevypadal jako zbabělec. Konzervativní politici, pro něž musela být tato pravopisná reforma děs a hrůza, nakráčeli do reformní pasti stejně jako sociální demokraté, kteří si nemohli nechat ujít příležitost, aby v časech krácení sociálních výdajů státu neudělali aspoň v symbolické rovině rozpočtu něco pro sociálně slabé. Ve skutečnosti reforma pravopisu pro nikoho šance na vzestup nezvýšila, nepřinesla žádná zlepšení, zato celou řadu jazykových rozporů, ztrátu jednoznačnosti projevu, vymizení jazykových nuancí, všeobecné zmatení jazyka a ohavnou písemno formu, která indikuje další příznak ducha reforem - absenci sebemenšího smyslu pro estetiku.
Fakt, že po několika letech musela být reforma pravopisu opět reformována, odpovídá logice permanentních reforem. Důsledkem je nárůst svévole. A jen ten, kdo nepochopil smysl pravopisu, se může radovat z toho, že teď může každý psát jak chce, a že písemný obraz průměrného reklamního textu vypadá zhruba stejně jako letáky z doby třicetileté války. OVŠEM rozhodující je, že to bylo moderní, reformně pozitivní a především se na tom vydělalo."

Některé nové výrazy je těžké přeložit do češtiny jinak než složitým opisem. Přejímat nová (zejména anglická) slova je asi nezbytné, ale úprava jejich pravopisu je sporná. Pro mě je přijatelnější například slovo mailovat než mejlovat. Na druhé straně se mi zdá lepší slovo skenovat než scanovat. Nějak mi tam vadí to písmeno „c“ (foneticky „k“). Zdá se mi, že v češtině je vhodné psát „C“ nanejvýš u vlastních jmen cizího původu (Cato), rozhodně ne u slov, která se časují a skloňují. Ale nejsem odborník. Nevím ani, co na to říká Ústav pro jazyk český, protože se řídím spíš svým jazykovým citem. Nelíbí se mi přehnaná modernizace pravopisu ani zbytečné lpění na starších formách (atheismus).
Některé cizí pojmy se přejímají, i když existuje odpovídající český výraz. Pak bývá s pravopisem zbytečný problém (leasing-lízing). Je to hezké? Proč ne pronájem?
Internet svádí k podceňování a přezírání pravopisu, ale pravopisné chyby se dnes často najdou i v knihách. Bohužel.

jsou další hrůzostrašné případy: kliknout, prokliknout (myší) - místo klepnout, označit, potvrdit, poklepat.