Za češtinu krásnější — o tom to je!
Lukáš JelínekMožné změny v českém pravopise vzbuzují velké vášně. Ústav pro jazyk český, zavalený náměty na stovky změn, před nejsilnějším náporem ustupuje. Otázkou ovšem je, kam až má ustupovat.
Ne všechna témata okurkové sezóny musejí být nutně politická. Vezměme si třeba šrumec kolem možných změn v českém pravopise. I když i ony by pouze zrcadlily úpadek tuzemské politiky a — také — žurnalistiky. Ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva ostatně případné úpravy omlouvá počínáním „velmi kultivovaných mluvčích“ ve „velmi kultivovaných projevech.“
Jistě, žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří. Ředitel Oliva pouze poskytl rozhovor Rádiu Impuls a vše další už bylo jen mediální dohrou, v níž zapadlo, že eventuální změny jazyka by se uskutečnily v průběhu let, nikoli měsíců. Přesto není od věci za naši mateřskou řeč jaksepatří zalobbovat.
A teď jedna poznámka češtináře: Mezi tvary "abysme" a "aby jsme" je lingvisticky nebetyčný rozdíl. Zatímco u prvního jde o běžné vyrovnávání dle tvaru "abyste", v mluveném jazyce vždy přirozené, druhý tvar - "aby jsme" je ústupkem nevzdělanosti. Ve tvarech českého kondicionálu totiž nefiguruje pomocné sloveso "být" v přítomném čase indikativu (jako v préteritu, třeba "přišel jsem"), nýbrž tvary "bych", "bys", "byste" atd. jsou ustrnulými podobami původními aoristu. Tvar "by jsme" je tedy nebezpešný právě v tom, že by otevřel cestu nejen ke kodifikaci "aby jste", ale - a to hlavně - ke kodifikaci "aby jsem" a "aby jsi" - těchto vysloveně bohemismů (zejm. v Praze užívaných), které jsou mluvčím na Moravě zcela vzdálené (na rozdíl od "abyste").
Češtinu kazí zejm. pražské celebrity, které jsou líné na to, aby se naučily mluvit spisovně. Já bych si při veřejné komunikaci nedovolil nikdy používat některé šťavnaté brněnské tvary a výrazy...
A poslední poznámka: Nejde o pravopis, nýbrž (u daného problému) o tvarosloví (morfologii). Že mnozí - jinak i vzdělaní lidé - neví, že jazyk se skládá z řady oblastí - slovní zásoby, tvarosloví, skladby atd., to je myslím vůbec nejhorší vysvědčení pro naše jazykové vzdělávání.
"Propaguje-li se neustále odvaha k reformám jako politická maxima, nikdo se reformě nebrání, aby nevypadal jako zbabělec. Konzervativní politici, pro něž musela být tato pravopisná reforma děs a hrůza, nakráčeli do reformní pasti stejně jako sociální demokraté, kteří si nemohli nechat ujít příležitost, aby v časech krácení sociálních výdajů státu neudělali aspoň v symbolické rovině rozpočtu něco pro sociálně slabé. Ve skutečnosti reforma pravopisu pro nikoho šance na vzestup nezvýšila, nepřinesla žádná zlepšení, zato celou řadu jazykových rozporů, ztrátu jednoznačnosti projevu, vymizení jazykových nuancí, všeobecné zmatení jazyka a ohavnou písemno formu, která indikuje další příznak ducha reforem - absenci sebemenšího smyslu pro estetiku.
Fakt, že po několika letech musela být reforma pravopisu opět reformována, odpovídá logice permanentních reforem. Důsledkem je nárůst svévole. A jen ten, kdo nepochopil smysl pravopisu, se může radovat z toho, že teď může každý psát jak chce, a že písemný obraz průměrného reklamního textu vypadá zhruba stejně jako letáky z doby třicetileté války. OVŠEM rozhodující je, že to bylo moderní, reformně pozitivní a především se na tom vydělalo."
Některé cizí pojmy se přejímají, i když existuje odpovídající český výraz. Pak bývá s pravopisem zbytečný problém (leasing-lízing). Je to hezké? Proč ne pronájem?
Internet svádí k podceňování a přezírání pravopisu, ale pravopisné chyby se dnes často najdou i v knihách. Bohužel.