Senátem ve středu prošel zákon o protikomunistickém odboji. Podle návrhu, který už v červnu schválila Poslanecká sněmovna dostanou účastníci odboje peněžité ocenění 100 000 korun, pozůstalí manželé po nich pak poloviční částku. V případě, že by měli odbojáři podprůměrný důchod, bude jim dorovnán na průměrný. Návrh zákona míří k podpisu prezidentu Václavu Klausovi. Začne platit symbolicky 17. listopadu.

Sněmovní verzi návrhu podpořilo 44 ze 71 přítomných senátorů. Pro zvedli ruku senátoři ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a Starostů kromě Jany Juřenčákové a patnáct sociálních demokratů včetně předsedy horní komory Milana Štěcha. O změnách, které navrhoval senátní ústavně-právní výbor a jejichž autorem byl Jiří Dienstbier z ČSSD, se už nehlasovalo.

Dienstbier doporučoval, aby o osvědčení pro odbojáře nerozhodovalo ministerstvo obrany, nýbrž nezávislá komise při ministerstvu, což původně ČSSD navrhovala už při jednání Poslanecké sněmovny, avšak ta rozhodla o tom, že komise by řešila jen odvolání.

Ústavně-právní výbor navrhoval udělat v předloze i další změny. Například v preambuli se nemělo psát v souvislosti s komunistickým režimem o teroru. Taktéž politolog Lukáš Jelínek očekával, že Senát vezme rozhodovací pravomoci ministerstvu obrany a svěří je nezávislé komisi.

Podle Jelínka má sice zákon oceňující odpor proti komunistickému režimu smysl, ovšem ne zcela v podobě, kterou prosadila vládní koalice a ve středu schválili senátoři. „Ostatně soudím, že cílem zákona bylo ideologicky stmelit jinak rozhádanou koalici, uvedl politolog pro Deník Referendum.

Za pozornost podle něho stál například námět Konfederace politických vězňů, aby součástí zákona nebylo finanční narovnání.

„Šance změnit nedokonalý zákon byla díky většině ČSSD v Senátu velká. Škoda, že nebyla naplněna. Na druhou stranu připouštím, že hlasování o podobné normě je především věcí individuálního svědomí, a tak došlo k tomu, že ani postoj poslaneckého či senátního klubu ČSSD nebyl jednotný, uzavřel Jelínek pro Deník Referendum.

Předlohu obhajoval jeden z autorů, poslanec Petr Tluchoř z ODS. Jde podle něho o možnost splatit dluh statečným ženám a mužům, kteří bojovali ve válce s komunismem. „Toto není ideologický, ale široce občanský zákon. Naopak odpor vůči němu je veden z ostře ideologických, extrémně levicových pozic," cituje Tluchoře ČTK.

Jiří Dienstbier naopak označil některá ustanovení zákona za snahu o výklad dějin, která má podle něj ale patřit historikům. Některé jeho návrhy by prý k deideologizaci předlohy vedly a zlepšily by ji. Senátor podle ČTK zdůraznil, že vrácení zákona Sněmovně by vzhledem k navrhované účinnosti neznamenalo žádné zdržení.

Předloha popisuje formy odboje a odporu. Z odboje a odporu vyjímá lidi, kteří například byli zaměstnáni u bezpečnostních složek, byli členy komunistické strany, Lidových milicí, akčního výboru Národní fronty a za normalizace také Svazu československo-sovětského přátelství.

Někteří účastníci třetího odboje by osvědčením mohli také získat postavení válečných veteránů stejně jako ti, kteří bojovali proti nacismu za druhé světové války a nebyli vojáci. Osvědčení bude vydávat ministerstvo obrany na základě odborného stanoviska Archivu bezpečnostních složek, případně Ústavu pro studium totalitních režimů. Na návrh ČSSD bude o odvolání proti verdiktům ministerstva rozhodovat zvláštní komise.

Předloha se nelíbila řadě politiků, expertů ale i například mnoha bývalým chartistům. S uznáním protikomunistického odboje nesouhlasí například novinář Petr Uhl, který byl sám za nenásilný protikomunistický odpor devět let vězněn.

„Protikomunistický odboj neexistoval. Oficiální nebo jednotné uznání odporu či odboje, zejména pak zákonem, je právní nesmysl. A je to cesta k nějakému novému totalitarismu,“ uvedl Petr Uhl před časem pro Deník Referendum.

Další informace:

Českénoviny.cz Senát schválil zákon o protikomunistickém odboji