Senátní ústavně-právní výbor doporučil horní komoře vrátit sněmovně návrh zákona o protikomunistickém odboji. Výbor chce podle ČTK mimo jiné změnit způsob rozhodování o osvědčení pro účastníky odboje a jinak definovat okruh lidí, na které by se zákon nevztahoval. Senát bude o poslanecké předloze rozhodovat na schůzi, která začne ve středu.

Podle návrhu, který v červnu schválila Poslanecká sněmovna dostanou účastníci odboje peněžité ocenění 100 000 korun, pozůstalí manželé po nich pak poloviční částku. V případě, že by měli odbojáři nižší než průměrný důchod, bude jim dorovnán na průměrný.

Výbor na návrh místopředsedy sociálních demokratů Jiřího Dienstbiera doporučil, aby o osvědčení pro odbojáře nerozhodovalo ministerstvo obrany, nýbrž nezávislá komise při ministerstvu. ČSSD to navrhovala už při jednání Poslanecké sněmovny, avšak ta rozhodla o tom, že komise by řešila jen odvolání.

Okruh lidí, na které by se zákon nevztahoval, by se také podle ústavně-právního výboru neměl vymezovat konkrétně. Účastníkem odboje nebo odporu proti komunismu by neměl být člověk, který se podílel na potlačování lidských práv a svobod, uvedla ČTK.

Ústavně-právní výbor chce udělat v předloze i další změny. Například v preambuli by se nemělo psát v souvislosti s komunistickým režimem o teroru. Zástupce předkladatelů, předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura, se postavil proti všem změnám v předloze. Nicméně opoziční ČSSD disponuje v Senátu většinou, tudíž lze očekávat, že návrhy výboru senátoři schválí.

Ve Sněmovně pro předlohu hlasovalo 132 ze 175 přítomných poslanců. Vedle koalice ji ale podpořila i řada sociálních demokratů. Výhrady k zákonu měli ale jak historikové, tak někteří politici. Namítají, že protikomunistická odbojová činnost je těžko definovatelná. Jedná se především o upřesnění definic jako „aktivní účast“, „mimořádně záslužný čin“ či „ozbrojený nebo jiný srovnatelný boj“.

Pětačtyřicet historiků zaslalo vládě již na začátku prosince loňského roku své stanovisko, v němž kritizují především byrokratické rozdělování odpůrců komunismu na odbojáře a pouhé účastníky odporu. Takové rozlišování je podle historiků krajně mechanické, což může vést k různým nespravedlnostem a absurditám.

„Návrh zákona pracuje s příliš velkou řadou sporných pojmů i vágních a diskutabilních kritérií. Mezi nejvíce neujasněné patří v návrhu zákona klíčové termíny „odpor“ a „odboj“ proti komunismu,“ myslí si historici, podle kterých je tato pojmová neujasněnost nezodpovědná již proto, že státem uznaní účastníci odboje mají právo na jisté sociální výhody, zatímco účastníci odporu nikoli.

Podle filosofa Erazima Koháka ale hlavně každá legitimizace násilí v míru ohrožuje právní základ občanského soužití. Proto zákon pečlivě omezuje i násilí v sebeobraně slovem „přiměřené".

„O odboji bychom mohli hovořit, kdyby tehdy vypukla válka a takové akce představovaly pokus o posílení úsilí druhé strany, ne však v míru. Samozřejmě při posuzování jednotlivých činů má soud morální povinnost vzít v potaz všechny okolnosti a především založit svůj rozsudek na tehdy platných zákonech jen potud, pokud tyto zákony nebyly v rozporu s Listinou práv a svobod. Avšak legitimizovat násilí zpětně s odvoláním na politické přesvědčení nepovažuji za slučitelné s demokratickým soužitím,“ uvedl před časem Kohák pro Deník Referendum.

Další informace:

Českénoviny.cz Výbor doporučil Senátu změnit zákon o protikomunistickém odboji