Vláda bude ve středu opět jednat o zavedení přímé volby starostů. Změna by si podle analýzy ministerstva spravedlnosti vyžádala úpravu ústavy, tedy souhlas alespoň části opoziční ČSSD. Přitom ČSSD se již dříve vyjádřila, že by přímou volbu starostů podpořila.

Zavedení přímé volby starostů obsahuje koaliční smlouva, avšak nedávno podepsaný dodatek koaliční smlouvy o přímé volbě starostů nehovoří. O přímou volbu starostů stojí Věci veřejné a TOP 09.

V připravovaném volebním kodexu přímá volba starostů podle ředitele odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václava Henycha kvůli nutnosti úpravy ústavy nebude. „V této fázi asi není příliš reálné, že by se do tohoto zákona dostala přímá volba starostů," řekl podle ČTK před dvěma týdny členům ústavně-právní komise Senátu.

Podle něj by bylo ústavně neudržitelné, aby byli starostové v souladu s původním představami voleni přímo jenom v menších obcích, kde zároveň plní roli obecní či městské rady. Přímou volbu starostů podle ankety ministerstva vnitra podporují zhruba dvě třetiny oslovených obcí, především těch menších.

Svaz měst a obcí České republiky a Asociace krajů České republiky přímou volbu podle vnitra naopak dlouhodobě nepodporují, pro jsou naopak členské obce Sdružení místních samospráv.

„Mnoho starostů nemá o postavení přímo voleného starosty ani o jeho kompetencích dostatečné informace či představu, jak vyplynulo z ankety, kterou Svaz měst a obcí ČR rozeslal v uplynulém týdnu členským obcím. Ukázalo se, že mnoho starostů nebylo například obeznámeno s tím, že přímo volený starosta nebude členem zastupitelstva, nebude tedy se zastupitelstvem hlasovat, a nebude se tím pádem podílet na zásadních rozhodnutích v chodu obce," uvedla v tiskovém prohlášení Rada Svazu měst a obcí ČR (SMOČR) V anketě SMOČR proto 63 % starostů s přímou volbou nesouhlasilo.

Podle informací vnitra by se nicméně přímá volba starostů týkala obcí, které mají pouze zastupitelstvo a starostu a kde chybí obecní rada. Jako hranici pro přímé volby ministerstvo vnitra v minulosti navrhovalo obce a městské části do 1 500 obyvatel. O něco větší obce by podle dřívějších plánů případně mohly přímo volit také, ale s jednou podmínkou: místní voliči by v referendu rozhodli, že zruší obecní radu a raději si přímo zvolí starostu.

Obcí, kde žije méně než 1 500 obyvatel, je asi 3 500. Starosta by byl podle dřívějších informací vnitra nezávislý na zastupitelstvu obce, protože by ho zvolili přímo její obyvatelé. Zastupitelstvo by ho proto nemohlo odvolat. To by bylo možné jen místním referendem.

Opozice by přímou volbu starostů nejspíš podpořila

ČSSD je pro přímou volbu starostů v menších obcích, jak se o ní píše i ve vládním prohlášení. Sociální demokraté by si stejně jako vnitro představovali přímou volbu v obcích do 1 500 lidí. Přímou volbu starostů podporují také komunisté.

„Jsem jednoznačně pro přímou volbu starostů, neboť ji považuji za posilující prvek demokracie. Obnáší to ovšem jeden sporný moment: pokud je přímo zvolený starosta z jiné strany než většina v zastupitelstvu, může to komplikovat jejich spolupráci. To je věc, kterou bude třeba ještě diskutovat,“ uvedl pro Deník Referendum již dříve předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.

A sociální demokraté mají ve svém návrhu i způsob, jak předejít Kováčikem zmíněnému problému. V obcích, v nichž by se přímá volba starosty konala, by totiž rada podle stínového ministra vnitra ČSSD Jeronýma Tejce nebyla zřizována. „Její pravomoc by přešla na starostu," uvažuje Tejc. Starostu by podle sociálních demokratů měli lidé volit ve dvou kolech.

„Starosta by se volil ve dvoukolové volbě. Jen tak lze zajistit, aby měl podporu většiny občanů a nebyl jen reprezentantem nejsilnější menšiny (pokud by byl volen jen v jednom kole). Zároveň dvoukolová volba částečně eliminuje riziko, že starosta bude reprezentovat zcela odlišné názory než většina v zastupitelstvu, a bude tak docházet ke sporům blokujícím chod obce,“ myslí si Jeroným Tejc.

Vyřešit by se ale podle jeho názoru musel způsob odvolávání starosty. Pokud by se tak mělo dít bez omezení v referendu, mohlo by to přinést permanentní volby, případně častá neúspěšná referenda o odvolání. „Pokud by byl starosta bez dalšího omezení odvoláván místním referendem, mohlo by se stát, že budou probíhat permanentní volby a každé 3 měsíce se bude konat, byť neúspěšné, referendum o odvolání starosty,“ doplnil Tejc.

Jednou z možností, jak takovým situacím předejít, je podle sociálních demokratů například možnost starosty rozpustit zastupitelstvo v případě, že starosta v referendu odvolán nebude. Podle Tejce by to byla pojistka proti zneužívání opakování referend o odvolání.

Změna ústavy by pak podle analýzy ministerstva spravedlnosti musela nastat, pokud by zákon stanovoval, o čem by rozhodoval přímo volený starosta bez zastupitelstva. Další úpravy ústavy by byly podle úřadu potřeba proto, že v současnosti počítá jen s přímou volbou členů zastupitelstev, nebo aby mohl být starosta postaven v souvislosti se způsobem volby a povahou pravomocí na stejné úrovni jako zastupitelstvo, aniž by byl jeho členem.

Svaz měst a obcí České republiky v této souvislosti namítá, že pokud by starosta nebyl členem zastupitelstva a nepodílel na zásadních rozhodnutích v chodu obce, stal by se jakýmsi voleným tajemníkem obecního úřadu. Podle politologa Pavla Šaradína si ale lze v českých podmínkách představit různé modely přímé volby starostů včetně té, že se bude přímo volit jen v menších obcích.

„Nicméně to, zda bude či nebude volen starosta přímo, není až tak podstatné. Místní samosprávy tíží jiné problémy, které jsou naléhavější. Pokud už by ale mělo dojít k nějaké reformě volebních pravidel, tak spíše ke změně celého volebního systému na komunální úrovni. Nedostatků má až přespříliš,“ myslí si politolog.