Cožpak někde v zákoně je napsáno, co si mohou sociálně potřební (nebo jiné skupiny obyvatelstva na rozdíl od jiných) kupovat a co již nikoliv? U peněžních dávek, na které mají občané ze zákona nárok, stát nemůže určovat, za co mohou být utraceny. Takové bezbřehé a paušální omezení práv - všem sociálně potřebným, nejen těm, u nichž úřady nebo soudy skutečně zjistí, že zneužívají alokohol nebo hrají na automatech - nemůže podle mého názoru z důvodu protiústavnosti a porušení zásady proporcionality stanovit ani zákon. Jde jen o další - a tentokrát obzvláště zákeřný - útok pravicové vlády na důstojnost a základní práva sociálně slabších. K takovému direktivnímu zásahu státu se neodvážila ani KSČ. Příští stanice: koncentrační tábory pro sociálně slabší.

Svévolnost a diskriminační povaha tohoto návrhu je ještě zjevnější ve srovnání s postupem státu vůči podnikatelským subjektům - tam se odpouští desítky miliard za zneužití státních nebo dokonce evropských dotací. Neuplatňování zásady účelové vázanosti u těchto prostředků (respektive sankcí za její porušení) je zjevně ospravedlněno nesporným přínosem, který má korupční podnikatelské prostředí pro likvidaci této společnosti a státu...

Fašizující národní socialista Škromach místo toho, aby návrh razantně odmítl, tak se obává nedostupnosti terminálů a bankomatů v měnších místech... Nejspíš si plete program sociální demokracie s programem DSSS, jak už ostatně prokázal několikrát...