Návrh zákona o politických nadacích prošel v polském Sejmu do druhého čtení poměrem 209 ku 217 hlasům. Pro jeho zamítnutí hlasovali poslanci opozičních stran Právo a spravedlnost a Svaz demokratické levice a vládní Polské lidové strany. Její poslanci přitom původně patřili k předkladatelům návrhu. Pro přikázání návrhu výborům se nakonec vyslovili jen poslanci vládní Občanské platformy, patnáct členů klubu Polsko je nejdůležitější, který vznikl až během tohoto volebního období odtržením od Práva a spravedlnosti, a tři nezařazení poslanci. Sejm má dohromady 460 členů.

Návrh zákona o politických nadacích, jak jej připravila poslankyně Občanské platformy Agnieszka Pomaská, v tomto volebním období nejspíše přijat nebude. Nejde přitom jen o nesouhlas tří významných politických stran. Polsko dle všeho už během října čekají volby do Sejmu i Senátu, takže na projednání návrhu v dalších dvou čteních jednoduše nemusí zbýt čas. Přesto by si záznam z debaty měli zastánci politických nadací v českém prostředí projít. Argumenty proti návrhu lze nejen ve Sněmovně, ale i v médiích a u veřejnosti očekávat stejné.

Návrh zákona, o kterém se diskutovalo, sestává ze dvou částí. Jedna omezuje podobu volebních kampaní, mj. zakazuje velkoformátové reklamy anebo zřizuje prostor pro bezplatné předvolební spoty v televizi a rozhlase. Druhá, obsáhlejší část stanoví, že politické strany zřizují nadace, které dostanou 25 % příspěvku, který dnes strana dostává od státu na svou činnost. Pokud by strana nadaci nezřídila, tak daná suma zůstane ve státním rozpočtu. Polskou debatu přitom ovlivňuje ještě jedna věc. Sejm na konci loňského roku schválil návrh, kterým byla výše státního příspěvku stranám počínaje letošním rokem omezena na jednu polovinu. Nově tak například Občanská platforma coby nejsilnější polská politická strana dostane v přepočtu asi jen 130 milionů korun.

Podobný motiv by ale čeští zastánci politických nadací mohli využít ve svůj prospěch. Výrazné omezení státního příspěvku stranám předpokládají volební programy Věcí veřejných a TOP 09. Dané peníze by ale bylo možné uchovat pro politickou práci právě jejich převedením do politických nadací. Tím by i vznikl základní kapitál pro jejich provoz. Důležitou součástí návrhu v Polsku totiž je a v České republice by být mohlo, že nevytváří žádné další nároky na státní rozpočet. A že — populisticky řečeno — ubírá prostředky neoblíbeným politickým stranám.