Kandidáti by měli sestoupit z billboardů do ulic, neprodávat svou tvář, ale přesvědčovat občany o svém programu. Strany postrádají skutečné mezinárodní kontakty. Politická i veřejná debata trpí kvůli jejich slabému odbornému zázemí. Tak bychom mohli popsat ideální motivaci poslankyně Agnieszky Pomaské a jejích kolegyň a kolegů z polské liberálně pravicové Občanské platformy. Ti v loňském roce připravili a předložili k diskusi návrh zákona o politických nadacích.

Podle daného návrhu by každá strana mohla zřídit politickou nadaci, do které by bylo převedeno dvacet pět procent z dotace, kterou dostává podle zákona o politických stranách. Pokud by nadaci nezřídila, prostředky by zůstaly ve státním rozpočtu. Nadace by podle autorů návrhu plnily roli stranických think-tanků: Formulovaly by politické programy anebo připravovaly rešerše a analýzy, které by byly k disposici stranám. Činnost, kterou dnes strany mohou platit z prostředků tzv. expertního fondu, který ze zákona čítá pět až patnáct procent prostředků státní dotace straně, by nadace překračovaly díky možnosti rozvíjet mezinárodní spolupráci, poskytovat stipendia nebo vypisovat granty.

Podle autorů návrhu by se tak mohlo podařit rozbít stávající úzký okruh stranických expertů — blízkých spolupracovníků a rodinných příslušníků výše postavených členů stran. Spolupráce s nadací by mohla být přijatelným způsobem zapojení se do politického života pro odborníky, kteří by se stranami samotnými přímo nespolupracovali anebo pro svou exponovanou pozici spolupracovat nemohou.