Stát musel loni stranám vyplatit podle webu ministerstva financí přes jednu miliardu korun. Hlavně kvůli květnovým volbám do Sněmovny to bylo dvakrát více než předloni. Nejvíce dostala znovu ČSSD, a to 284,6 milionu korun (předloni 175,7 milionu Kč). Druhý nejvyšší příspěvek opět ODS — téměř 258,6 milionu (předloni 169,9 milionu korun).

Na třetí příčce zase skončili komunisté, dostali 124,8 milionu korun (předloni 66,1 milionu). Za nimi skončily nové sněmovní strany — TOP 09 obdržela 120,5 milionu, Věci veřejné téměř 78 milionů korun. Až za nimi zůstala kvůli volebnímu vyloučení ze sněmovny KDU-ČSL s 57,3 milionu korun (předloni 42 milionů korun).

Stranu zelených s 21,2 milionu korun (předloni 17,8 milionu korun) pak co do výše příspěvku předstihla jak Strana práv občanů — zemanovci (28,5 milionu korun), tak Suverenita Jany Bobošíkové (24,1 milionu korun).

Strany měly loni nárok na stálý příspěvek ve výši šesti milionů korun, pokud získaly ve sněmovních volbách více než tři procenta hlasů. Za každou desetinu procenta hlasů navíc získají ročně 200 000 korun navíc.

K tomu měly strany nárok na roční příspěvek ve výši 900 000 korun za každého svého zákonodárce a 250 000 korun za křeslo v krajském zastupitelstvu nebo zastupitelstvu hlavního města Prahy. V letošním roce se ovšem tento příspěvek za mandát sníží o pět procent.

V poslední době se objevují hlasy, že by se příspěvky politickým stranám měly snížit. V září dokonce místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek navrhl, aby se příspěvky stranám snížily o polovinu.

Ve svém komentáři pro Deník Referendum Patrik Eichler označuje takové návrhy za populistické a jako následováníhodný příklad uvádí návrh zákona, který v Polsku předložili poslanci pravicové Občanské platformy.

Podle jejich návrhu by čtvrtinu z prostředků, které strany dostávají od státu, obdržely nadace podobně, jako je tomu už dnes v Německu, Španělsku nebo Maďarsku. Polský návrh zákona navíc počítá s podstatným omezením výdajů na kampaně, mimo jiné i s úplným zákazem billboardových kampaní.    

„Kandidáti by měli sestoupit z billboardů do ulic, neprodávat svou tvář, ale přesvědčovat občany o svém programu. Strany postrádají skutečné mezinárodní kontakty. Politická i veřejná debata trpí kvůli jejich slabému odbornému zázemí. Tak bychom mohli popsat ideální motivaci poslankyně Agnieszky Pomaské a jejích kolegyň a kolegů z polské liberálně pravicové Občanské platformy,“ píše Eichler.

„Politické strany jsou základem parlamentní demokracie. Jejich stav je odrazem stavu občanské společnosti. Omezování jejich financování z veřejných prostředků je de facto útokem na demokracii,“ domnívá se Patrik Eichler a doporučuje českým politickým stranám polský návrh převzít.