Nedělním rukoudáním a podpisem dohody mezi bývalým a současným prezidentem Hondurasu — Manuelem Zelayou a Profiriem Lobem — skončilo období izolace, do které známá středoamerická země upadla po puči a Zelayově vyhnání v červnu 2009. Svrženému prezidentovi i jeho stoupencům byla de facto udělena amnestie, zaručena možnost návratu do politického života a konečně i vlastního státu. Hondurasu, kde již od ledna 2010 vládne Lobův postpučistický pravicový režim, má být na oplátku vráceno plné členství v Organizaci amerických států (OAS) a garantováno zrušení všech uvalených sankcí.

Dohoda byla podepsána v kolumbijské Cartageně, pod patronací místního prezidenta Manuela Santose a jeho venezuelského protějšku Huga Cháveze. Plné znění bylo představeno na pondělní schůzi zástupců členských států v OAS.

„Pro Honduras je to významný den,“ okomentoval podpis úmluvy Lobo s tím, že dohoda byla uzavřena „kvůli milionům Hondurasanů, kteří si zvolili život v míru a vzájemném souladu“.

„Usmiřující akt jsem podepsal s potěchou, v zájmu demokracie honduraského lidu,“ uvedl Zelaya. „Nyní už se o demokracii nebojím,“ dodal.

Podle vyjádření Zelayových zástupců v Dominikánské republice, kde byl svrženému prezidentovi poskytnut exil, se sám Zelaya do Hondurasu vrátí 28. května.

Důvody puče

K puči došlo 28. června 2009 poté, co Zelaya odmítl uposlechnout výroku ústavního soudu, jenž zneplatnil prezidentem vypsané referendum o změně ústavy. V důsledku této změny mělo být Zelayovi (mimo jiné) umožněno, aby se ucházel o prezidentský úřad opakovaně, bez zákonné prodlevy jednoho funkčního období. Podobná referenda proběhla v minulosti ve Venezuele nebo v Ekvádoru.

Pučisté se po Zelayově svržení prohlásili za zachránce demokracie a prezident, jenž zemi následně opustil, byl v nepřítomnosti obviněn z rozsáhlé korupce. Během průvodních protestů byla též zatčena řada jeho stoupenců.

Provizorní pučistický režim musel po činu čelit regionální izolaci i tlaku ze Spojených států, který byl ovšem dle řady pozorovatelů jen formální. Několik měsíců po Zelayově svržení byly v Hondurasu vypsány volby (dle mnohých nedemokratické), ve kterých zvítězil právě Lobo. Nový prezident ihned zahájil politiku lákání zahraničních investorů a rozsáhlých privatizací veřejných statků, včetně vodních zásob. Podle Zelayových stoupenců to byla právě nechuť svržené hlavy státu k neoliberálním reformám, která puč podnítila.

Posila pro integraci

Zelaya i všechna politická uskupení, která se za něj v minulosti stavěla, se podle dohody mohou ihned zapojit do politiky. Dokument také prezidentovi zaručuje možnost znovuvypsání referenda, kvůli kterému puč oficiálně proběhl, a Zelayovi osobně garantuje právo účastnit se prezidentských voleb v roce 2014.

Podle komentáře BBC i listu The Guardian zároveň uzavření dohody posílí integrační snahy v latinskoamerickém společenství. Fakt, že řešení situace nakonec dosáhly dva ideologicky rozdílné, ale kulturně blízké režimy, a nikoliv například Spojené státy, dodá stoupencům latinskoamerické integrace nové sebevědomí.

Jak kolumbijský Santos, tak venezuelský Chávez se již zavázali, že budou situaci v Hondurasu pečlivě monitorovat, aby nedošlo — Chávezovými slovy — „k sabotáži usmíření ze strany vnějších sil“.

Obnovení plného členství Hondurasu v OAS musejí odsouhlasit ještě zástupci celé organizace. Příslušné hlasování je plánováno na setkání, které proběhne 5. až 7. června v El Salvadoru, podle všech pozorovatelů je ale už jenom formální.

Další informace:

Dominican Today Zelaya to return to Honduras on May 28

The Guardian Ousted leader Manuel Zelaya to return to Honduras

BBC News Honduras ousted leader Zelaya signs deal for return