Není to tohle http://www.vymenilijsmepolitiky.cz/index.php/petice-za-obcanskou-ustavu ?

Ale to je asi málo. Když čtu, jak mí vyvolení zástupci podporují zločinné režimy, které vraždí lidi, běhá mi mráz po zádech. Nikdy jsem sice nevolil ODS ani TOP 09, ale nejedou v těch špinavých kšeftech i sociální demokraté a komunisti? Nedělá ze mě spolupachatele už jen to, že se jim v tom nesnažím zabránit se zbraní v ruce? Kdybych někdy na ulici narazil na teroristu, měl bych já vůbec morální právo se bránit? Nedělá ze mě to, že trpím v čele svého státu, údajně demokratického, lotry, kteří se nestydí vydělávat na zbídačování i mordování lidí, nakonec legitimní cíl? Zvlášť když se nejspíš nějakou formou podílím i na ziscích z těch špinavých zahraničních obchodů?

je podle mého názoru na místě v mnoha případech ale na nespravedlivých systémech se jako pachatelé i oběti podílíme v různé míře všichni. Ta míra je ovšem zásadní. Proto si myslím, že náprava je zase jen v kolektivním prosazování spravedlivějších systémů. Lidé zemí Latinské ameriky, které prodělaly často dlouhé a krvavé fáze ozbrojeného boje, dnes převážně volí politické způsoby boje a jsou v tom převážně úspěšní. Věřím, že i v Hondurasu dosáhnou úspěchu. U nás ani zdaleka nevyužíváme všech možností politického a právního systému, kteý máme k proszení spravedlivější společnosti.

Doslova mne přivádělo k zuřivosti, když mně, technikovi, nějaký plánovač, či dokonce stranický funkcionář řekl velemoudrost, že jsme zatím v provozu nevyužily všech možností ke zvýšení výkonu. Takové tvrzení je totiž věčnou pravdou. Vždycky totiž se ještě dá někde ušetřit, někde najít možnost zlepšení a především vždycky lze provést nějakou inovaci. Takovou modrostí je i tvrzení, že MY LIDÉ, cituji: „ani zdaleka nevyužíváme všech možností právního a politického systému k prosazení spravedlivější společnosti“. Tato „moudrost“ rovněž platila vždycky, platí dneska a bude platit opravdu věčně. Jenže pořád ke skutečně větší spravedlivosti vůbec nijak nepřispěla. Takže je to fakticky publicistický kýč.

O využívání legálních možností změny jsem psal v konetxtu, kdy pan Macháček uvažuje o ozbrojeném boji. Skutečně si myslím, že máme (my, občané České republiky) dost možností k protestům, stávkám, blokádám, občanské neposlušnosti, využívání právních prostředkům atd. To zdaleka v téhle míře neplatí ve všech zemích a i u nás byly za minulého režimu tyto legální možnosti omezeny. Nemíním to tedy jako žádnou věčnou pravdu. Jsou situace, kdy je podle mého názoru násilný odpor legitimní, ale tak naši současnost situaci nevnímám. Vašemu tvrzení, že využívání právního a plitického systému nijak nepřispělo k prosazení větší spravedlnosti moc nerozumím, asi to bude tím, že jste psal v rozčilení.

Kdybych si myslel, že je to dobrý nápad, pořídil bych si zbraň.

Pokus odstranit bezohledné a zkorumpované politiky násilím má některé technické nevýhody, zejména osobní riziko: Všichni ti lumpové mají ochranku, a ta nebude pasivně čekat, až si na toho lumpa někdo vystřelí; ledaže by za to té ochrance zaplatil nějaký ještě větší lump. Krom toho se už jen přípravou vraždy (ve funkčním právím státě nejen vraždy politika) člověk ocitá mimo zákon a stává se terčem policie, která vůči vrahům nemá nejmenší důvod brát nějaké ohledy.

Pak jsou tu problémy morální, většina aspoň trochu slušných lidí uznává, že vraždit lidi je fuj, dokonce i pokud jde o vraždu bezcharakterního zkorumpovaného politika. Pro většinu duševně zdravých lidí je odpor k vraždění podstatnou součástí psychiky a první zabití znamená zásadní duševní otřes.

Co ovšem považuji za nejvýznamnější důvod politiky nestřílet, je strategická chybnost takového jednání. Pravděpodobně jediný z našich politiků, který by mohl stát za kulku, je Miroslav Kalousek, protože nad své kolegy vyniká inteligencí. Ostatní jsou nahraditelní, jednoho odstřelíte a na jeho místě vstane další, o nic lepší: zhola zbytečná vražda. Střelba do politiků neprosadí žádný morální princip, jen princip větší pušky. Násilí ukončuje diskuse a nahrazuje je vzájemným vražděním znepřátelených stran, ve kterém lidé prohrávají a pravda nevítězí, dokud nejsou všichni bojovníci mrtví.

Úvahou o své zodpovědnosti za to, že své politiky nezabíjím, jsem chtěl vyjádřit hrůznost toho, že mí zástupci v tomto zatím poměrně klidném koutě světa bez zábran podporují vraždění v jiných koutech. Šlo mi o potřebu najít způsob, jak takové řádění zastavit. Způsob jak ostranit naše politiky, aby na jejich místa nenastoupily jejich klony, způsob, který by v politice ustavil aspoň nějaké morální principy, pro začátek přinejmenším ten, že vraždit lidi je fuj.

Je většině Evropanů jedno, že Evropská unie podporuje násilnickou vládu v Hondurasu? Nebo nám to nikomu jedno není, nikdo z nás by se něčeho takového dobrovolně nezúčastnil, ale nikdo neumíme dát svou vůli najevo, nedokážeme přinutit své politické zástupce, aby nás skutečně zastupovali? Co s tím?

Ozbrojovat se, zakládat lidové milice, to je až poslední možnost, možnost krajní, ze které nekoukají příliš dobré vyhlídky. Něco takového má smysl, až jestli zjistíme, že jsme si v demokratickém prostředí pustili k moci lumpy natolik zrůdné, že pod jejich vládou už na nějakém výstřelu navíc opravdu nesejde.

I když možná i na to brzy dojde. Poslanec Doktor označuje občanskou neposlušnost za fašismus http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/197853.aspx a nepříliš skrytě vyhrožuje: „Budou-li povoleny projevy extrémní levice, objeví se znovu extrémní pravice a začne plnit ulici.‟ Jak opakuje Langrovu mantru o extremismu „levicovém i pravicovém‟, zjevují se mi za jeho slovy neonacistické bojůvky jako úderná pěst ODS, která může být již brzy nasazena proti jakýmkoliv, nejen levicovým občanským protestům. A musím myslet na to, že i když nikoliv na Kalouska, přece jen bych si zbraň asi pořídit měl.

se dnes stal potěšitelně zastaralý - viz zpráva o Zelayově návratu do Hondurasu. Troufám si prorokovat, že je to první krok k jeho znovuzvolení v příštích volbách.