Ani několikaměsíční mezinárodní nátlak nepřiměl prozatímní honduraskou vládu k tomu, aby do funkce prezidenta opětovně dosadila Manuela Zelayu. Ten byl svržen při červnovém vojenském puči a deportován na Kostariku. Honduraští politikové dnes zvolí nového prezidenta. Spojené státy se rozhodly výsledek volby akceptovat. Mezinárodní společenství hlasování nepovažuje za „svobodné a spravedlivé“ a vítěze volby za prezidenta neuzná.

Nový prezident má Honduras vymanit z diplomatické a politické izolace, v níž se země po Zelayově sesazení ocitla. Stoupenci svrženého prezidenta volbu odsuzují jako špatný příklad tolerování vojenského převratu, píše pro deník LA Times Tracy Wilkinsonová.

Zelaya se do země tajně vrátil v září a ukrývá se na vojensky střežené brazilské ambasádě. V pátek své přívržence vyzval, aby prezidentské volby bojkotovali. Mezinárodní organizace zabývající se monitorováním voleb do Hondurasu odmítly vyslat své pozorovatele. Organizace zabývající se problematikou lidských práv odsoudily „atmosféru teroru”, jež v zemi převládá. Vládní představitelé v minulých týdnech zasáhli proti opozičním sdělovacím prostředkům. Desítky Zelayových stoupenců skončily ve vězení. Před Nejvyšším soudem v minulých dnech explodovaly nálože výbušnin.

Prozatímní prezident Roberto Micheletti slíbil, že po dobu voleb v Hondurasu zajistí mír a klid. V zemi byl vyhlášen výjimečný stav a do ulic měst rozmístěny tisíce vojáků, jež mají Zelayovi přívržence zastrašit a zajistit triumf pučistů. Micheletti na volebních lístcích nefiguruje. Jako vítěz volby je favorizován jednašedesátiletý člen Národní strany Pofirio Lobo.

Honduras na vojenský převrat a represe doplácí úbytkem zahraniční pomoci a investic. Polovina z jeho sedmi milionů obyvatel přitom musí vyžít s méně než čtyřiceti korunami na den. Puč Honduras rozdělil na Zelayovi zastánce převážně z dělnické třídy proti konzervativním elitám a středním vrstvám, které prezidentovo svržení podporují.

Podle ochránce lidských práv a odpůrce honduraského převratu Lea Valladarese by volby mohly znamenat první krok z krize. „Příští prezident se musí postavit problémům, které Honduras rozdělily,” poznamenal Valladares. Současné vládnoucí vrstvy označil za tvrdohlavé konzervativce.

Zelaya podal stížnost Organizaci amerických států, ve které napadá i nejednoznačnost americké vládní politiky. Vláda prezidenta Obamy totiž honduraský převrat původně odsoudila, s táhnoucí se honduraskou krizí však pevný postoj Spojených států slábne. Přední američtí diplomaté nakonec mezi Zelayou a Michelettim pomohli sjednat dohodu, že o návratu Zelayi na pozici prezidenta rozhodne honduraský Kongres.

Zelaya a jeho příznivci očekávali, že se Kongres bude výsledkem jednáním zabývat ještě před volbou prezidenta. Vedoucí představitelé Kongresu však oznámili, že se sejdou až po dnešním hlasování v zřejmé snaze vytvořit pro Zelayu méně výhodnou situaci.

Červnový převrat byl vyústěním konfliktu, který se rozpoutal o Zelayou prosazované národní referendum, v němž měli obyvatelé Hondurasu rozhodnout o změnách ústavy. 

Další informace:

Boston Globe Honduras sets vote, but rifts continue

Guardian Honduras coup: troops deployed to oversee election