Pouze Kostarika, Kolumbie, Panama a Peru naznačily, že kontroverzní prezidentské volby v Hondurasu uznají. Narazily však na silný nesouhlas ostatních latinskoamerických států vedených Brazílií a Argentinou, píše Maria de Queiroze pro IPS. Na summitu, kde se každoročně setkávají hlavy devatenácti zemí Latinské Ameriky společně s představenými Španělska, Portugalska a Andorry, proti uznání ostře vystoupil brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva.

„Nesmíme ho uznat, či s ním vůbec navázat kontakt,“ řekl Lula o nově zvoleném honduraském prezidentovi Porfirio Lobovi, který pět měsíců po násilném sesazení Manuela Zelayi zvítězil ve víkendových volbách pětapadesátiprocentní převahou hlasů nad bývalým viceprezidentem svrženého prezidenta Zelayi. Samotný Zelaya vyzval k bojkotu voleb.

„Nesmíme uzavírat smlouvy s člověkem, který podporuje puč a pak předstírá, že se nic nestalo, protože brzy nám začne tvrdit, že chyba byla na Zelayově straně,“ uvedl Lula s tím, že Brazílie „nedělá kompromisy s politickým vandalismem.“

Pochybnosti o demokratičnosti volby nového honduraského prezidenta vyjádřila také argentinská prezidentka Cristina Fernándezová. „S demokracií je to stejné jako s těhotenstvím. Buď těhotní jste, nebo ne.“ Svůj jednoznačně záporný postoj vůči uznání podtrhla výrokem, že „respekt k demokracii v regionu má tragickou historii, což znamená, že obrana demokracie musí být úplná, bez žádných ústupků.“

Také všechny země organizace ALBA pod vedením Venezuely pokládají Lobovo zvolení za „nelegální a nelegitimní“. Nikaragujský ministr zahraničí Miguel d'Escoto řekl: „To, co se právě děje, je snaha několika zemí těžce závislých na Washingtonu zahájit proces, který by volby pomohl uznat, proti čemuž je ovšem většina iberoamerických zemí.“

D'Escoto dokonce označil kostarického prezidenta, Oscara Triase, který jako jeden z mála uznává platnost voleb, za „hlavní nástroj Spojených států znemožňující návrat demokracie do Hondurasu,“ a vše ještě vůči držiteli Nobelovy ceny míru z roku 1987 takto vyostřil: „Arias je podvodník, protože jako držitel Nobelovy ceny míru je největší překážkou vývoje regionu a jeho vymanění se z vlivu Washingtonu.“

Jako výsledek jednání o situaci v Hondurasu předložil summit konaný v portugalském Estorilu zvláštní prohlášení, v němž odsuzuje puč a volá po obnově ústavního pořádku a opětovném dosazení bývalého prezidenta Zelayi. A to do sedmadvacátého února, kdy končí jeho funkční období.

Příští, dvacátý summit se bude konat v Argentině a jeho hlavní témata budou požadovaní ukončení amerického embarga vůči Kubě a také řešení problematiky klimatických změn, a to zejména formou finanční a technologické pomoci zemím třetího světa.

Další informace:

IPS Summit Does Not Recognize Elections In Honduras