Po dlouhé diplomatické kampani se zástupcům České republiky podařilo vyjednat podporu pro své zastoupení ve známém orgánu OSN. Podle náměstka ministra zahraničí teď Češi promluví i do velké světové politiky.
Česká republika se na tři roky stala členem Rady pro lidská práva při Organizaci spojených národů. Dostatečný počet hlasů získala již v prvním kole páteční volby, když se pro ni vyslovilo 148 ze 191 přítomných zemí. Česká republika do sedmačtyřicetičlenné Rady kandidovala ve východoevropské skupině, do níž patří.
O dvě volná místa se spolu s ČR ucházelo ještě Rumunsko a Gruzie. Nakonec jako druzí uspěli Rumuni, kteří získali 131 hlasů. Pro zvolení bylo potřeba 97 hlasů. Gruzie jich dostala 89.
Náměstek českého ministra zahraničí Vladimír Galuška ČTK po volbě řekl, že má radost, že ČR získala více hlasů, než doufala. Diplomaté před volbou mluvili o tom, že mají zajištěno kolem 140 hlasů. Podle náměstka je za dnešním výsledkem usilovná práce české diplomacie a dobrá pověst ČR při prosazování lidských práv. „Je to vyznamenání pro celou českou diplomacii,“ řekl Galuška.
V Radě zasedne vedle zástupců ČR a Rumunska ještě 13 nových členů. Ze západní Evropy byly zvoleny Itálie a Rakousko. Za africké země získaly nejvíce hlasů Botswana, Kongo, Benin a Burkina Faso. Z asijských států jde o Filipíny, Indonésii, Indii a Kuvajt. Za Latinskou Ameriku a karibskou oblast v Radě zasedne Chile, Kostarika a Peru. Vůbec nejvíce hlasů získala Indonésie, a to 184 hlasů, nejméně pak Rumunsko, 131 hlasů.
Úkolem Rady sídlící v Ženevě je prosazovat a chránit lidská práva ve světě. ČR, jež ve své zahraniční politice klade velký důraz na dodržování lidských práv v zemích, jež nepatří mezi blízké spojence USA, se chce zaměřit na několik priorit. Hodlá například prosazovat, aby se do Rady nedostávaly země, jež samy lidská práva porušují. Chce také, aby Rada adekvátně reagovala na případy porušování lidských práv. Mezi další priority patří svoboda projevu či zákaz mučení.
Páteční volbě předcházela několikaměsíční kampaň české diplomacie jak v New Yorku, kde OSN sídlí, tak ve světě. Stovky jednání nakonec daly zapomenout na neúspěšnou kandidaturu do Rady bezpečnosti OSN v roce 2007, kdy Česká republika prohrála s Chorvatskem.
Podle českých diplomatů se funkce Rady postupně mění a tato instituce je stále více vnímána jako orgán přímo ovlivňující zahraniční politiku. Její postoj k Libyi například otevřel cestu k rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která umožnila stále probíhající intervenci.
Galuška ČTK řekl, že v Radě pochopitelně jsou státy, s nimiž se ČR neshodne. Podle něj je ale důležité „vyměňovat a tříbit si názory“. Úzce spolupracovat pak ČR hodlá s evropskými zeměmi a s dalšími státy, jež lidská práva považují za důležitá. „Budeme jedním z hlasů, který bude zastávat principiální hodnoty, které patří do moderní Evropy,“ řekl náměstek.
O členství měla Česká republika zájem už před třemi lety, ale v té době nechtěla soutěžit se Slovenskem, které se tehdy členem sedmačtyřicetičlenné Rady stalo. Slovensku, které spolu s Ukrajinou nyní v Radě končí, pomohla ČR v roce 2008 ke zvolení tím, že svou kandidaturu stáhla.