Ústavní činitelé chválili Izrael, novináři se ptali na jeho útoky

ČTK, Jana Ridvanova

Po jednání českého a izraelského ministra v Praze kontrastovala vyjádření politiků, kteří spolupráci obou zemí chválili, a dotazy novinářů, kritické k tvrdým postupům Izraele proti Palestincům i zahraničním žurnalistům.

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v pondělí při setkání se svým izraelským protějškem Avigdorem Liebermanem vyjádřil podporu Izraeli a jeho úsilí v řešení blízkovýchodní otázky. Izraelský ministr zahraničí ho v Černínském paláci informoval o obnovených mírových rozhovorech s Palestinci. Schwarzenberg pak novinářům řekl, že Česká republika se netají tím, že „byla, je a bude spojencem Izraele v mezinárodní politice a v Evropě". Český ministr dodal, že to je jeden ze zásadních rysů české zahraniční politiky.Lieberman k tomu uvedl, že Českou republiku považuje za jednoho z nejlepších a nejspolehlivějších přátel své země, příští rok podle něj do České republiky přijede premiér židovského státu Benjamin Netanjahu. Schwarzenberg doufá, že velmi složitá jednání o míru na Blízkém východě budou „s pomocí boží" pokračovat dobře.Rozhovory byly obnoveny 2. září na nátlak USA. Netanjahu v nich mimo jiné požaduje, aby Palestinci uznali Izrael coby stát židovského národa. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás se chce kromě zastavení výstavby osad zaměřovat na stanovení hranic budoucího palestinského státu.Čeští politici si jednání pochvalovaliPředsedovi Senátu Přemyslu Sobotkovi Lieberman sdělil, že očekávání jsou od rozhovorů velká; je prý ale nutné, aby nebyl jednostranný tlak na ústupky, což se příliš neděje. Myšlenka, že je třeba zajistit bezpečnost a ekonomiku a teprve potom politickou úroveň, je dobrá, řekl ČTK po schůzce Sobotka. Podle něho by bylo dobré, kdyby EU formulovala vůči Izraeli politické stanovisko, a to na základě skutečnosti, ne mediálního obrazu.S předsedkyní Sněmovny Miroslavou Němcovou jednal Lieberman o spolupráci na parlamentní úrovni a Němcová mu předala pozvání pro předsedu izraelského parlamentu Knesetu. „Také jsme se dotkli možné návštěvy premiéra Netanjahua v České republice, která se dojednává na příští rok," řekla ČTK Němcová s tím, že žádné konkrétní datum však zatím nepadlo.Lieberman se dnes také vyjádřil ke svým výrokům, které se týkají izraelsko-palestinských rozhovorů. Podle AFP izraelský ministr zahraničí a nacionalistický předák v neděli řekl, že základem izraelsko-palestinských rozhovorů musí být výměna obyvatel a území ve vztahu k izraelským Arabům. V pondělí na dotazy upřesnil, že toto je jeho soukromý názor, nikoli oficiální pozice vlády. S jeho výroky Palestinci nesouhlasí.Podle Liebermana je ve vyjednávání s Palestinci nutné změnit přístup, protože dosavadní směr nevedl k výsledku. „Udělali jsme všechna gesta dobré vůle," uvedl s ohledem na letitá jednání. Vyjmenoval dlouhou řadu izraelských, amerických i dalších politiků, kteří se pokoušeli problém řešit.Lieberman, vůdce strany Izrael je náš domov (Israel Bejtejnu), prosazuje, aby se území obývaná izraelskými Araby vyměnila za části západního břehu Jordánu. Chce tak dosáhnout co největšího oddělení Židů od Arabů a vytvořit etnicky homogenní židovský stát.Při odjezdu na izraelského ministra čekalo u Černínského paláce asi sedm aktivistů, kteří hlasitě podporovali Palestinu. Drželi transparenty s nápisy jako „Palestinci jsou také lidi" či „Ukončete blokádu. Svobodu místo okupace".Jsou novináři teroristé?Tiskovou konferenci ovšem doprovodila i dvě konfliktní místa. Petr Zavadil z České televize, který byl přítomen izraelskému zásahu na Flotile svobody, kde izraelská armáda zastřelila devět aktivistů, se izraelského ministra zahraničí zeptal, jestli je novým izraelským trendem zacházet s novináři jako s teroristy? Lieberman reagoval v obsáhlém příspěvku, přičemž označoval aktivisty za teroristy, kteří celý střet na Mavi Marmaře naplánovali. Když se Zavadil opět zeptal na zacházení s novináři, tak Lieberman odpověděl, že mu žádná pochybení nejsou známa. Redaktorka Deníku Referendum poté citovala z Goldstoneovy zprávy OSN, kde soudce Goldstone v souvislosti s vojenskou operací Lité olovo v Gaze obviňuje Izrael z masivních válečných zločinů, možných zločinů proti lidskosti a uvádí, že Izrael během operace „trestal a terorizoval" civilní obyvatelstvo Gazy. Na otázku, zda může záležitost komentovat, Lieberman obvinil reportérku, že je nepředmětně zaujatá, mluví o faktech, která neexistují, a „absolutně nemá přehled o situaci". Izrael ale bombardoval Gazu bílým fosforemCitace ovšem pocházela z autentického znění zprávy OSN. V Gaze navíc redaktorka byla minulý rok s delegací parlamentů EU, která zkoumala dopady operace Lité olovo. Při návštěvě se delegace setkala s hlavou organizace OSN v Gaze (UNRWA) Johnem Gingem. Ging potvrdil, že Izrael Gazu bombardoval bílým fosforem, a ukázal delegaci místo, dokonce v objektu OSN, zasažené zmíněnou látkou. Bílý fosfor je hořlavina, která při styku s lidskou kůží působí jako kyselina a kterou mezinárodní právo zakazuje používat v osídlených oblastech. To však zdaleka nebyl jediný válečný zločin, kterého se podle zprávy OSN Izrael v Gaze dopustil. Podle zprávy soudce Goldstonea je Izrael také např. vinný z používání lidských štítů. Ke stejným závěrům došly i zprávy Amnesty International a Human Rights Watch.

    Diskuse
    SH
    September 24, 2010 v 7.48
    Rozpor teorie a praxe.
    Chování polistopadových politiků vůči Izraeli je učebnicovou ilustrací reálné moci lidu, čili veřejného mínění, v parlamentní demokracii. Podle pana Peheho, ale nejen podle něj, se totiž volbami „lid“ zbavuje své mocenské suverenity, takže jeho zmocněnci s ní mohou nakládat podle svého „svědomí“, čti korupčních a jiných zájmů. A lid má jedinou možnost, příště je nevolit. Což by ale jednou mohlo také znamenat, že volit už nebude mít kdo.
    PK
    September 24, 2010 v 8.31
    Postavit se na odpor... se zbraní?
    LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD
    Hlava druhá
    Lidská práva a základní svobody
    Oddíl druhý
    Politická práva
    Článek 23
    Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.