Česká republika by měla trvat na výjimce z Listiny základních práv EU, která by se mohla schvalovat při přistoupení Chorvatska do Evropské unie. V žádném případě by to ale nemělo komplikovat vstup Chorvatska do Unie. Po úterním jednání se svým chorvatským protějškem Ivem Josipovičem to řekl prezident Václav Klaus.

Český prezident dojednáním výjimky podmínil v roce 2009 svůj odkládaný podpis pod Lisabonskou smlouvou. Výjimka se měla dle původních plánů ratifikovat při přistoupení první nové členské země a tou by mohlo být příští rok právě Chorvatsko.

„Nevidím sebemenší důvod, abychom jako Česká republika od tohoto našeho požadavku ustupovali. Ale ubezpečil jsem pana prezidenta, že se budeme maximálně snažit, aby to v žádném případě nebylo jakýmkoliv komplikujícím faktorem pro přijetí Chorvatska do Evropské unie," řekl Klaus. Zdůraznil, že ČR podporuje vstup Chorvatska do EU a považuje ho za blízkou zemi.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) ovšem v prosinci varovala, že pokud by vláda prosazovala smluvní zakotvení výjimky, riskovala by odmítnutí v Senátu. „Ta výjimka je pro nás prostě nepřijatelná," uvedla Gajdůšková. Vláda k přijetí mezinárodních smluv potřebuje souhlas obou komor Parlamentu.

Klaus výjimku z Listiny základních práv EU připojenou k Lisabonské smlouvě zdůvodnil obavou o prolomení Benešových dekretů a souvisejícími majetkovými nároky bývalých sudetských Němců. Na rozdíl od české vlády tvrdil, že takové riziko kvůli schválení Listiny existuje.

Výjimka politickou scénu rozdělila. Podle levice a odborů by kvůli ní Češi nemohli u evropských orgánů uplatnit svá sociální, pracovněprávní a další lidská práva. Podle ODS je naopak výhodou, že ČR údajně nebude díky výjimce tolik vázána k naplňování rozsáhlých sociálních práv.