Klaus si podmínku prosadil. Práva českých občanů budou zřejmě omezena
Dušan RadovanovičEvropská unie souhlasila s výjimkou pro Českou republiku. Klaus je spokojen. Češi zřejmě budou mít oproti občanům EU menší práva a svobody.
Účastníci summitu Evropské unie souhlasili s tím, že Česká republika dostane výjimku z Listiny základních práv Evropské unie. Český premiér Fischer uvedl, že pokud Ústavní soud dospěje 3. listopadu k závěru, že Lisabonská smlouva je v souladu s českým ústavním právem, nebude již nic bránit rychlému dokončení ratifikace. Podle jeho slov je Klaus s dohodou srozuměn a žádné další podmínky si neklade. Českou výjimku budou muset odsouhlasit parlamenty všech zemí EU. Švédský premiér Reinfeld zároveň všechny členy ujistil, že český požadavek nebude mít žádný právní dopad na sousední země.
V České republice tedy zřejmě nebude platit evropská Listina práv a svobod. Přesný text dohody však obě strany stále udržují v tajnosti. Česká republika se tak pravděpodobně přiřadí k Velké Británii a Polsku, jež si podobnou výjimku vyjednaly už s předstihem.
Klaus si svoji podmínku prosadil s pochybným odůvodněním, že by bez ní mohlo dojít k "prolomení" tzv. Benešových dekretů. Podle odborářů, některých politiků i odborníků to bude znamenat, že se český občan může stát v Evropě druhořadým, protože se na něj nebude vztahovat taková právní ochrana jako na příslušníky ostatních zemí. Šéf sněmovního zahraničního výboru Jan Hamáček z ČSSD k tomu uvedl: "Tato výjimka je zbytečná a znevýhodňuje občany ČR v porovnání s jinými občany EU." Předseda Strany zelených Ondřej Liška k tomu dodává: "Příští politická generace tuto chybu, pevně věřím, napraví. Unie dala Česku lekci z evropanství a velkorysosti." Naopak Jan Zahradil z ODS ústupek vítá. Podle něj už nehrozí prolamování evropského práva do práva českého.
Odpor prezidenta Klause k lidským a občanským právům je dlouho známý. Jak upozornila MF Dnes, podobnou výjimku si Klaus prosadil už v roce 1992 při vzniku Ústavy České republiky. Listinu základních práv a svobod tehdy označil za plevel a její začlenění do textu za "zaplevelování Ústavy". Na rozdíl od ostatních zemí tak Listina základních práv a svobod není v České republice součástí Ústavy, ale je k ní jen přidružená.