Etnické násilí loni v Kyrgyzstánu nebylo tak uplně spontánní
Roman BurešMezinárodní komise dokončila vyšetřování násilností, k nimž došlo loni v létě na jihu Kyrgyzstánu. Přímo odpovědná byla dle ní i armáda a dosud sloužící úředníci. Oficiální verzi o vině stoupenců svrženého prezidenta Bakijeva se naopak potvrdit nepodařilo.
Kyrgyzské úřady jsou alespoň z části zodpovědné za etnické násilí na jihu země, při kterém bylo minulé léto zabito nejméně 470 lidí. Vyplývá to ze zprávy mezinárodní vyšetřovací komise, zveřejněné v úterý.
Komise složená ze zahraničních etnologů, právníků, znalců regionu a zástupců OBSE dospěla z dostupných výpovědí a amatérských videozáznamů k závěru, že do násilností se přímo zapojili členové bezpečnostních složek, armády a někteří úředníci. Ti dali většinou mladým Kyrgyzům zbraně, které byly použity při útocích na uzbeckou menšinu. Někteří z nich zastávají své posty i dnes.
Kyrgyzská vláda zjištění komise ihned odmítla. Přestože mandát k mezinárodnímu prošetření loňského násilí schválila, závěry vyšetřovatelů označila za neakceptovatelné s tím, že pravděpodobně vyvolají další násilí.
„Základní úlohou každé vlády je, jak jen je to možné, chránit civilisty. Tato povinnost nebyla vloni v létě na jihu Kyrgyzstánu splněna,“ řekl doslova Kimmo Kiljunen, místopředseda parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a vedoucí vyšetřovacího týmu. Podle něj by mohli vojáci násilnostem zabránit, kdyby dostali správné rozkazy.
Kiljunen dodal, že hlavní disproporce v chování úřadů byla vidět v počtu zadržených v souvislosti s podněcováním násilností. Osmdesát procent z nich tvořili etničtí Uzbekové, přestože téměř pětasedmdesát procent obětí byli také příslušníci této menšiny.