Obyvatelé Kyrgyzstánu měli v neděli možnost zvolit své zástupce do parlamentu a podle agenturních komentářů učinit zemi první plnohodnotnou parlamentní demokracii ve střední Asii. Pozorovatelé popsali volební den jako klidný, s příkladnou účastí hlasujících. K urnám se dostavilo přibližně sedmapadesát procent z 2,8 milionu oprávněných voličů.

Dočasná prezidentka Roza Otunbajevová v neděli v Biškeku prohlásila: „Nevybíráme pouze nový parlament. Uvádíme naprosto nový systém vládnutí — parlamentní republiku.“ Ústavní změny a parlamentní volby byly Kyrgyzy schváleny již v červnovém referendu.

Podle předběžných výsledků po sečtení zhruba poloviny hlasů těsně vede nacionalistická strana Ata-Žurt, která má svoji voličskou základnu mezi Kyrgyzy na nestabilním jihu země, kde žije také velká uzbecká menšina. Na druhém místě je Sociální demokracie, která podporuje dočasnou vládu v Biškeku. Do parlamentu se nejspíše dostanou i proruská strana Ar-Namys, liberální Ata Meken a strana Respublika.

Ata-Žurt a Ar-Namys se podle analytiků proti současné vládě vymezují a chtějí spíše prezidentskou demokracii, podobnou té v Rusku. Liberálové a Sociální demokraté naopak vládou hájí a podporují parlamentní demokracii. Výraznou úlohu by tak v povolebním uspořádání mohla hrát zmíněná Respublika bývalého vicepremiéra Omurbeka Babanova, která prozatím nevyjádřila podporu ani jedné ze stran.

Zmocněnci mezinárodních agentur popsali volby jako převážně spravedlivé a poctivé, což je dle deníku Guardian velmi pozoruhodné v regionu, kterému vládnou výhradně prezidentští samovládci a rodinné klany.

Na otázku zda byly volby opravdu spravedlivé, jeden z kandidátů Sociální demokracie řekl: „Nemáme peníze na to, abychom někoho upláceli. A nikdo nás ani nefinancuje ze zahraničí.“

Janez Lenarcicová, vedoucí volebních pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), prohlásila, že byla povzbuzená klidným průběhem voleb, ale obává se toho, aby se strany, které ve volbách neuspějí, neuchýlily k násilí.

„Je důležité, že vůle voličů bude ve výsledcích reflektována, a je extrémně důležité, aby ty výsledky každý uznal,“ řekla Lenarcicová agentuře AP.

Obavy z nepokojů jsou hlavně na jihu země, kde při etnických nepokojí letos v červnu zemřelo až dva tisíce Uzbeků. Zpravodajka rádia Svobodná Evropa z Uzbekistánu Gulasal Kamalová ale potvrdila, že etnická menšina Uzbeků se k volbám dostavila v hojném počtu.

„Nálada je zde velmi pozitivní. K urnám šlo od dnešního rána spoustu lidí,“ informovala Kamalová. „Říkají, že je to proto, že jsou volby a je možnost, že se něco změní, že tu bude mír a stabilita,“ dodala.

Co bude dál?

Zda budou volby opravdu „novým listem v historii země“, jak je označila prezidentka Otunbajevová, nebo přinesou další vlnu politických či etnických násilností, které zemi tento rok postihly, se ale teprve ukáže.

Podle analytiků je již nyní jisté, že volby skončí novou koaliční vládou a nikdo nezíská tolik hlasů, aby mohl vládnout sám. Skládání vlády však bude zřejmě obtížné.

„Problémem Kyrgyzstánu je, že je tam mnoho charismatických vůdců s velkými ambicemi, narozdíl od okolních států. Je to velký kotel ambicí,“ okomentoval situaci Andrej Grozin, profesor v Moskevském centru pro studia post-sovětských republik.