Kyrgyzská vláda padla po celodenních nepokojích, které ve středu propukly v několika oblastech země. Známá postava kyrgyzské opozice, sociální demokratka Roza Otunbajevová prohlásila, že stanula v čele prozatímní vlády, která má dovést zemi k demokratickým volbám. Prezident Kurmanbek Bakijev uprchl a skrývá se nejspíše na jihu země.

„Podle dekretu o předání moci rozpouštíme parlament," řekla Otunbajevová v Biškeku a vyzvala prezidenta Bakijeva k rezignaci. Nová vláda má být u moci šest měsíců, během kterých se zavázala uspořádat svobodné prezidentské volby. Otunbajevová také prohlásila, že opozice má pod kontrolou všechny regiony kromě měst Oš a Džalalabád, kde se nejspíše ukrývá i prezident Bakijev.

Předání moci předcházely středeční násilné demonstrace, při kterých bylo prokazatelně zabito nejméně šedesát lidí, opozice však uvádí vyšší čísla. Na západu země ve městě Talas napadl dav demonstrantů ministra vnitra Moldomuse Kongantijeva a podle některých zdrojů ho ubil k smrti. V hlavním městě Biškeku vtrhli demonstranti do prezidentských kanceláří. Ochrance se podařilo útok odvrátit pouze za použití ostré munice. Prezident Kurmanbek Bakijev následně vyhlásil výjimečný stav.

Zárodky nepokojů se v Kyrgyzstánu objevily už koncem minulého týdne. K prvnímu z incidentů došlo při malém protestním srocení během návštěvy generálního tajemníka OSN Pan Ki-Muna v sobotu 3. dubna, jež policie rozehnala. Od té doby se situace v zemi stupňuje.

V pondělí 5. dubna vyhlásila opoziční strana Jednotné lidové hnutí celostátní protivládní protesty. Na to reagovala policie zatčením nejméně deseti opozičních politických lídrů.

Druhou příčinou protestní vlny se podle Paula Quinn-Judge, ředitele agentury International Crisis Group pro střední Asii, stalo nedávné rozhodnutí prezidenta Bakijeva zvýšit ceny vody a benzínu. „Vláda si myslela, že jim to u lidí projde. Většina obyvatel s nimi souhlasila, ale v posledních několika týdnech se objevily protesty v několika menších kyrgyzských městech. Všechny tyto problémy tak vyústily v jeden velký střet.“

Podle Quinn-Judge se Kyrgyzstán potýkal nejen s bojem opozice proti vládnoucímu režimu, ale také s mocenskými tahanicemi uvnitř Bakijevovy rodiny. Ta držela v Kyrgyzstánu faktickou moc od roku 2005, kdy se Bakijev stal prezidentem v rámci takzvané tulipánové revoluce. Tu podporovala i nynější vůdkyně opozičního hnutí a hlava dočasné vlády Roza Otunbajevová.

Do Bakijeva vkládaly Kyrgyzové velké naděje. Před pěti lety byl vůdcem povstání, které pomohlo svrhnout režim postsovětského prezidenta Askara Akajeva. Sny o lepší budoucnosti se ale postupně rozplynuly, jak začal Bakijev protežovat členy rodiny a budovat vlastní autoritativní režim.

Další informace:

BBC News Kyrgyzstan opposition sets up 'people's government'

BBC News Kyrgyzstan in crisis as clashes escalate

The Guardian At least 17 people killed in Kyrgyzstan protests as government building stormed