Změkčení takzvaného náhubkového zákona zakazujícího zveřejňovat informace z odposlechů, které navrhla vláda, dnes Sněmovna poslala beze změn do závěrečného schvalování. Nikdo z poslanců žádnou úpravu této novely trestního řádu nenavrhl.

Novela v zásadě zachovává dosavadní pravidlo, podle něhož média nesmějí zveřejňovat údaje z trestních řízení. Výjimka má ale platit pouze v případě, kdy podle názoru sdělovacího prostředku převáží veřejný zájem na zveřejnění takovéto informace nad ochranou soukromí.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) již dříve uvedl, že výjimka není generální, každé zveřejnění bude třeba zvažovat podle okolností případu. Posuzovat se bude především účel, způsob a účinek zveřejnění. V konečné instanci má o tom, zda měl novinář právo informace zveřejnit, rozhodovat soud.

Klasickými případy, kdy by média měla být oprávněna informovat veřejnost, jsou podle ministerstva spravedlnosti například záznamy odposlechů, z nichž vyplývá, že se veřejný funkcionář dopustil trestné činnosti.

Novela chce také omezit ochranu obětí trestných činů na případy, kdy je skutečně důvodná. V současnosti totiž platí i u zločinů, jako jsou rvačka nebo porušení domovní svobody. Novela tak zpřesňuje násilné a sexuálně motivované trestné činy, jejichž oběti by měly být důsledně chráněny před zveřejněním identity. Zachování anonymity má platit například pro těhotné ženy, osoby svěřené do péče či osoby bezmocné. Zákon současně zachovává zvýšenou ochranu soukromí v případě dětí.

Ministerstvo v návrhu také výslovně upravuje, kdo může novináři udělit souhlas se zveřejněním informací o zemřelých obětech. Má to být manžel či partner zesnulého, případně jeho děti či rodiče.

Takzvaný náhubkový zákon začal platit v dubnu 2009. Hlavním cílem novely byla ochrana obětí před nežádoucí medializací, při projednávání v ústavně-právním výboru Sněmovny k návrhu přibyla část zakazující citace odposlechů. Média kritizovala především hrozící pětileté vězení nebo až pětimilionovou pokutu za jeho porušení. Zákon si vysloužil výtky i ze zahraničí. Bývá vnímán jako zásah do svobody projevu.