Podle novely trestního zákona, kterou ministr Pospíšil předložil vládě, by novináři měli mít v budoucnosti možnost zveřejňovat informace z trestních řízení, pokud se týkají například korupce politiků či jiných státních funkcionářů. ČTK to dnes sdělila mluvčí ministerstva Tereza Palečková s tím, že úřad zohledňuje zejména veřejný zájem.

„Otázku, zda veřejný zájem převáží nad právem na ochranu soukromí, je zapotřebí zkoumat v každém konkrétním případě," uvedla mluvčí. Posuzovat se podle ní bude zejména účel, způsob a účinek zveřejnění.

V konečné instanci bude o tom, zda měl novinář právo informace zveřejnit, rozhodovat soud. Klasickými případy, kdy by média měla být oprávněna informovat veřejnost, jsou podle ní například záznamy odposlechů, z nichž vyplývá, že se veřejný funkcionář dopustil trestné činnosti. Psát by se mělo moci i o spáchání teroristického útoku na prezidenta republiky.

Novela chce také omezit ochranu obětí trestných činů na případy, „kdy je skutečně důvodná". V současnosti totiž platí i u zločinů jako jsou rvačka nebo porušení domovní svobody. Zákon však bude nadále dbát na zvýšenou ochranu soukromí v případě dětí.

Ministerstvo v návrhu také výslovně upravuje, kdo může novináři udělit souhlas se zveřejněním informací o zemřelých obětech.

Takzvaný náhubkový zákon začal platit loni v dubnu. Hlavním cílem novely byla ochrana obětí před nežádoucí medializací, při projednávání v ústavně-právním výboru Sněmovny k návrhu přibyla část zakazující citace odposlechů. Média kritizovala především hrozící pětileté vězení nebo až pětimilionovou pokutu za jeho porušení. Zákon si vysloužil výtky i ze zahraničí. Bývá vnímán jako zásah do svobody projevu.

Sněmovní ústavně-právní výbor se už před volbami shodl na tom, že umožní zveřejňovat informace o účastnících trestního řízení, pokud by to bylo ve veřejném zájmu. Na tom se poté shodla i koalice.