V populární anketě Time 100 letos zvítězil zaměstnanec společnosti Google v Egyptě, který se proslavil během únorové revoluce. Další místa obsadili ekonom Stiglitz a spoluzakladatel WikiLeaks Assange. Politikové obecně propadli.
Marketingový ředitel společnosti Google pro Blízký východ a severní Afriku Vaíl Ghaním se stal nejvlivnější osobností světa v každoročním žebříčku Time 100, sestavovaného známým americkým magazínem. Redakce Timu to o víkendu oznámila na svých webových stránkách. Donedávna světu neznámý Ghaním se v USA stal symbolem lidové revoluce v Egyptě, která svrhla režim prezidenta Husního Mubaraka.
Třicetiletý Ghaním přes sociální sítě Facebook a Twitter dokázal zmobilizovat tisíce svých vrstevníků k odporu proti nenáviděné diktatuře. „Hnutí, které začalo mezi tisícovkou lidí, vyústilo v odpor 12 milionů Egypťanů, kteří odstranili Husního Mubaraka a jeho režim. Vaíl a jeho mladí spolubojovníci spustili akci, která se jako lesní požár rozšířila arabským světem,“ napsali redaktoři časopisu.
Na druhé místo se dostal osmašedesátiletý ekonom Joseph Stiglitz, bývalý vedoucí ekonomických poradců prezidenta Billa Clintona a hlavní ekonom Světové banky. Třetí je americký podnikatel Reed Hastings, ředitel společnosti Netflix, která se zabývá distribucí videa přes internet.
Politici v letošním žebříčku příliš neuspěli. Na osmém místě je německá kancléřka Angela Merkelová, těsně před spoluzakladatelem a nejvýznamnější postavou serveru WikiLeaks Julianem Assangem. Na čtrnáctém místě je americký viceprezident Joe Biden, prezident Barack Obama je až šestaosmdesátý, 64 příček za svou manželkou Michelle a těsně před argentinskou fotbalovou hvězdou Lionelem Messim.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy je na 32. místě, izraelský premiér Benjamin Netanjahu je 95.
Kdo a co rozhoduje?
Kritéria pro určování pořadí v žebříčku Time 100 jsou spíše subjektivní a jako taková jsou mnohými pozorovateli zpochybňována. Anketa je přesto velmi populární, obzvláště v USA.
Time 100 sestavuje již dvanáct let tým vedoucích redaktorů časopisu pro konzultaci se známými americkými akademiky. K pomyslnému vítězství není ani tak zapotřebí skutečné moci, ale spíš potenciálního vlivu. Velmi kladně se hodnotí třeba nápaditosti činů s celospolečenským přesahem, disidentské aktivity nebo pronikavost myšlení.
Time každý rok publikuje i řadu dalších žebříčků, v nichž sestavuje například pořadí nejlepších televizních show či nejobjevnějších vynálezů, ale i nejriskantnějších daňových přiznání, nejhorších automobilů nebo nejlepších blogů.