Liberec je odstrašujícím příkladem toho, jak mafiánské partičky řídící politické strany mohou ovládnout město a jak ani občané tomu ve volbách nejsou schopni zabránit.

Janu Korytářovi se minulý rok podařil husarský kousek. S kandidátkou Změna pro Liberec, složenou ze zástupců nejrůznějších uskupení, zvítězil ve volbách a nakonec i sestavil koalici, která jej vynesla na primátorský post. Dostal se tak do nezáviděníhodné situace. Město zadlužené po manažersky naprosto nezvládnutém mistrovství světa v klasickém lyžování. Podvodné zakázky za stovky milionů, zastupitelstvo složené z loutek stavebních firem. Hned od začátku dal najevo, že bude postupovat razantně a proti korupci bude tvrdě vystupovat.

Bylo jasné, že s šíbry z České strany sociálně demokratické to nebude mít lehké. Je třeba si uvědomit, že ČSSD se v Liberci osm let dělila s ODS o moc. ČSSD nese na podobě současného rozkradeného Liberce stejnou odpovědnost jako ODS a její hlavní boss Kittner. Tento bývalý vysoký funkcionář firmy Syner se ve své vedlejší roli primátora staral především o to, aby firma Syner dostávala co nejvíce zakázek — podařilo se mu dosáhnout slušného výsledku — 38 % ze všech tendrů pro mateřskou společnost.

Bílým koněm Korytářova odvolání, respektive zhroucení pro-liberecké koalice se stal Martin Sepp. Tento sociálnědemokratický kádr zůstává členem městských, okresních i krajských grémií i přesto, že si prošel ostudnou aférou, kdy byl podnapilý dopaden policií při překročení rychlosti o 50 km/h. Ale nejen že tento závodník je náměstkem hejtmana pro dopravu, a má tedy na starosti bezpečnost silničního provozu. Navíc se pokoušel dosáhnout protekce u policejního ředitele, aby jeho přečin nebyl řešen.

Zajímavými herci liberecké frašky jsou i představitelé straničky Liberec občanům. Známým je hlavně filosof a religionista David Václavík — poutník mezi stranami, bývalý zastánce bursíkovsko-liškovské pravo-zelené politiky. To nezapřel ani ve svém novém působišti, a zatímco občané planě kritizovali zkorumpované zastupitele, domlouval se  po Facebooku s Kittnerem z ODS, kdy už občanům zatnou tipec a ukončí diskusi.

Oficiálním důvodem k odvolání byla údajná nekomunikativnost primátora. Z tiskové zprávy ČSSD v Liberci je však na první pohled jasné, že za tím není nic jiného než hledání výmluv. Podle Martina Seppa je problémem hlavně Korytářova tvrdošíjnost. ČSSD pak zejména vadí dvě tiskové konference, na nichž se o ČSSD nezmínil, a že si do úřadu vybral lidi podle sebe. Ach ta zásadová ČSSD...

Jana Korytáře znám už mnoho let. Ideově k sobě máme blízko, ale také se na všem neshodneme. Jako každému i jemu se dá nesporně vyčítat mnoho věcí. Ale rozhodně mu nelze upřít snahu dosáhnout konsenzu či přistoupit na rozumný kompromis. O to víc je pro mě chování liberecké ČSSD alarmující.

A tak se nové tajné koalici ČSSD, ODS a Liberec občanům podařilo zlikvidovat protikorupční kliku v Liberci a vrátit stav k dennímu pořádku. Výkonná šéfka města z České strany sociálně demokratické ihned začala čistit město od korytářských pořádků. Jako první zrušila vznikající protikorupční oddělení. Zastupitelka za ČSSD tak činila s odůvodněním, že na něj nejsou peníze. Zřejmě aby zbylo dost pro Syner a jeho úplatky pro sociální i občanské tzv. demokraty. Okleštěná rada vedená sociální demokratkou Rosenbergovou také definitivně ukončila možnost, že by snad Liberec měl oddělení, které se bude zabývat naplňováním Agendy 21 — tedy udržitelným rozvojem města. Důvod bude nejspíš stejný. Nač vyhazovat peníze za něco pro ty uřvané občany, když to můžeme pěkně protunelovat přes stavební zakázky na příští volby.

Liberecká fraška ukazuje jedno. Na zavedené partaje se nedá spoléhat. O ODS po Nečasovi s Klausem snad už nikdo se špetkou rozumu nebude uvažovat jako o demokratické straně. Bohužel také ukázala, že ani na ČSSD se nedá spolehnout. Je třeba si uvědomit, že lidé Jako Martin Sepp budou mít nejspíš v příštích volbách klíčovou roli při sestavování krajských kandidátek.

Velmi slabé vyjádření předsedy Bohuslava Sobotky k libereckým událostem ukazuje, že centrální vedení má jen málo síly k potírání korupce uvnitř vlastní strany. A to i přes optimistické události posledních dní, v nichž grémia ČSSD odmítla mertlíkovsko-mládkovské neoliberální představy a přiklánějí se spíše k otevřenému a participativnímu, tedy nepaternalistickému modelu sociálního státu.

Jan Korytář ukázal cestu. Sestavení stranické kandidátky postavené na poctivých lidech, kteří budou stát za programem, s nímž kandidovali. To by měl být i cíl pro příští volby, ať již krajské, nebo parlamentní. V Liberci dokázali spojením čestných lidí dosáhnout volebního vítězství. Proč by to nemohlo být možné i na vyšších úrovních.

Ideovým základem by se mohl stát předbursíkovský program SZ — Vize ekologické demokracie, z něhož dnes vychází mnoho hnutí a straniček. Kdyby se dokázaly pragmaticky shodnout na těchto východiscích, mohl by to být dobrý fundament pro zformování sociálně a ekologicky citlivé politické strany. Lidé jako Jan Korytář či Táňa Fischerová, kteří osvědčili své praktické i etické schopnosti, by se mohli stát tahouny nového hnutí.

Odvolání primátora v Liberci není prohrou Korytáře a občanů. Mělo by však být Pyrrhovým vítězstvím ČSSD a ODS. Systém potřebuje změnu, a kromě nás není nikdo, kdo by to udělal.