Evropská unie chce do Libye poslat tisícovku vojáků. Měli by zajistit bezpečnost humanitárních konvojů směřujících do obléhaného města Misuráta. Brusel nyní čeká na souhlas OSN. Pozemní invazi totiž rezoluce Rady bezpečnosti 1973 o ochraně libyjských civilistů doslova vylučuje.

Tématu se v pondělním vydání obsáhle věnuje list The Guardian.

Ozbrojené pozemní jednotky se nemají nijak zapojovat do bojových operací. Střílet budou moci jen v sebeobraně nebo při napadení humanitárních pracovníků.

„Zajišťovaly by bezpečnost pozemních a námořních koridorů v zemi,“ řekl Guardianu nejmenovaný představitel EU.

Rozhodnutí o přípravě mise s názvem EUFOR Libya bylo na začátku dubna schváleno všemi členskými státy EU. Návrh počítá s různými operacemi na území Libye: zajišťování přístavů a koridorů pro humanitární pomoc, nakládání a vykládání lodí nebo poskytování ozbrojených doprovodů.

Otázka mandátu

Vstup vojsk do Libye je podmíněn požadavkem Úřadu OSN pro koordinaci humanitární činnosti. Jeho předsedkyně Valerie Ramosová ale dle zdroje Guardianu Unii naposledy vzkázala, že se jí vojenské řešení nezamlouvá a chce nejdříve využít veškeré civilní možnosti pro zajištění dodávek pomoci.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun v pondělí v této souvislosti prohlásil, že organizace podepsala dohodu se zástupci libyjského režimu o umožnění humanitárních dodávek. Smlouva se ale týká pouze západní oblasti od tuniské hranice po Tripolis, která je pod kontrolou vojsk Muammara Kaddáfího.

Zda se dostane pomoc i k obyvatelům ostřelované Misuráty, tak není jisté. Podle Ramosové se dohoda s Tripolisem vztahuje také na Misurátu, prorežimní jednotky ale odmítly během humanitární mise zajistit dočasné zastavení palby. Do třísettisícového města by nicméně měla první pomoc dorazit co nejdříve, řekla Ramosová s tím, že je velmi znepokojena bezpečnostní situací civilistů.

Nové zbraně

Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch i četných svědectví z místa začaly prorežimní jednotky v Misurátě používat kazetovou munici a rakety země-země. Ty jsou považovány za zbraně s nerozlišujícím účinkem, jež mohou způsobovat nadměrné utrpení zasažených.

Kazetová bomba nese několik set menších tříštivých nábojů, které se rozptýlí po okolí a vybuchují. Díky velkému rozptylu je tento typ munice zodpovědný za velké množství civilních obětí. Nevybuchlé náboje navíc ohrožují životy lidí i roky po shození bomby. Kvůli jejím nevybíravým účinkům byla v mnoha státech zakázána.

Podle svědků bylo v pátek v Misurátě kazetovou bombou zabito osm civilistů, kteří stáli ve frontě na jídlo.

Používání tohoto typu zbraní a celkové utrpení obyvatel Misuráty přidává podle mnohých komentátorů na naléhavosti požadavků Británie a Francie na zvýšení frekvence zásahů NATO proti Kaddáfího jednotkám.

Americký deník New York Times také uvádí, že použití kazetových bomb pravděpodobně vytvoří nový tlak na USA, a to dvojí povahy: na větší zapojení do akcí NATO a na konečné zavržení příslušného typu zbraně, jíž mají Spojené státy pořád největší zásoby na světě.

Další informace:

The Guardian Libya conflict: EU awaits UN approval for deployment of ground troops

The Guardian Libya: UN will only request military support for aid mission 'as last resort'

The New York Times Qaddafi Troops Fire Cluster Bombs Into Civilian Areas

BBC News Libyan government promises aid workers access, UN says

BBC News Libya: A new phase in the conflict?