Již několik týdnů si v různých důležitých pražských vilách a  sídlech pravicových politických stran předává hrstka zdánlivě zcela od reality odtržených lidí (kteří chtějí i nadále zůstat politickou reprezentací České republiky) kýble špíny a obřadně se  jimi před očima národa příležitostně polévá.

Zvolení rádo-by reprezentanti národa na sebe tu vytahují obálky se  statisíci korunami, pak na sebe zase strojí různé léčky v kavárnách, anebo inkasují nějaké provize za vládní zakázky, případně hlásí policii ČR udání a falešná udání, která vzápětí vyvracejí a stahují… Jindy zase hledají, nacházejí, zapínají a vypínají odposlechy instalované v kancelářích a ložnicích, korumpují a jsou korumpováni; jen aby nejméně třikrát denně mohli vyhlašovat válku korupci a nejméně jednou za dva dny nevěřícně zírajícímu a zcela již zhnusenému pospolitému lidu vysvětlovat od kterého že strýčka či kmotra ty peníze na volební kampaň vlastně byly, nebyly …

Naivnější člověk by si snad mohl myslet, že celá tato nechutná hra v nejvyšších patrech současné české politiky je jenom jakousi tragickou souhrou nešťastných náhod a nedopatření, avšak především pokračující aktivní přítomnost „velkého táty české pravice“ a zakladatele „ranně-pozdního“ českého kapitalismu nasvědčuje, že situace je i nadále pod kontrolou a taky, že je velmi pravděpodobné, že to co se děje, se děje nikoliv „náhodou“ a už vůbec ne souhrou „nešťastných okolností“(!). Tj. že zde existuje nikoliv pouze nějaký, ale zcela konkrétní Plán B.

Teorie náhod by  při pohledu z daleké Moravy totiž mohla být přijatelná a třeba i platit, pokud by alespoň někteří aktéři v některém z prvních dějství celého absurdního představení vyvodili ze  situace (která je zjevně den ode dne nepřehlednější a horší), nějaké očekávatelné politické a osobní důsledky. Avšak, světe div se, jakkoliv dramatická by se situace mohla zdát, v podstatě se až tak moc neděje…. Kýbl špíny se lije za kýblem špíny a pomalu si „zvykáme“ … „Velký táta“ totiž i nadále drží nad svými dítky ochrannou ruku a drží jim i palce. A není se co divit, vždyť to byl on, kdo je kdysi naučil, že „špinavé peníze neexistují“ a že nejlépe se porcuje národní majetek „když se zhasne…“

O co se však pravici jedná teď? Jak se jeví její současný plán B z moravského zapadákova? Myslím, že není zapotřebí být zrovna jasnozřivým, aby člověku došlo, že česká pravice chce teď již jenom zcela unavit a zhnusit občana, v  naději, že tento pak již nikdy k žádným parlamentním a ani k  jiným volbám nepůjde. Vládu v zemi i národní rozpočet a majetek si pak bude moci „navěky“ rozdělit několik klanů, jejichž voliči a akcionáři v jedné osobě samozřejmě všichni a vždy i nadále k volbám chodit budou (Jako jeden muž, či jako jedna žena!) a případně si v nouzi pár tisícovek voličských hlasů zakoupí od našich nejchudších spoluobčanů.

Bylo by nanejvýš naivní, myslet si, že tento plán, k jehož realizaci současná trojkoalice pod vedením „velkého táty“ zřejmě neochvějně směřuje (svými zdánlivě chaotickými a  okázale velmi „odpuzujícími“ kroky) je nepromyšlený a že nemá nakonec šanci na úspěch. Vždyť účast při volbách do krajských zastupitelstev je již teď leckde jenom na úrovni nějakých 10  či 12 % a faktická vláda bohatých rodin či rodinných firem je na mnoha místech všeobecně akceptovanou realitou.

Můžeme se pouze modlit a doufat, že se tento plán zrealizovat nakonec nepovede a můžeme třeba také uprosit pár lidi ve svém okolí, aby se  navzdory přání pana presidenta a také navzdory úporné a  nechutné frašce jeho kamarádů z trojkoalice příštích demokratických voleb přeci jenom zúčastnili…