Profil čtenáře:
Stanislav Kokoška

SK
Profese:
považuji za naprosto nehorázné, že jste si dovolil označit pana Filipa Outratu za "patrne podvedomeho rasistu". Sám jste se totiž dopustil osvědčeného triku, který démonizuje celou etnickou skupinu. Viz vaše věta: "Pro mne znamena vyraz zidovsky pouze upresneni kam onen pan v tomhle svete patri." Kolik procent židů asi tak patří do počtu podobných milionářů? Filip Outrata sice nechtěl diskusi vyhrocovat, ale za sebe mám pro vás tenhle vzkaz: "Češi, nekraďte!" Čímž nemyslím jenom zboží v nějakých příhraničních rakouských obchodech, ale jakékoli nadbíhání rasovým teoriím. Zvláště v případě Čechů, kterým nacisté také chystali za 2. světové války nějaký osud, to totiž zavání minimálně hodně velkou trapností.
Coby skeptik, který jako naprostá většina voličů z nějakého důvodu žije mimo politické strany, musím především konstatovat, že vůbec netuším, kde se dneska vlastně odehrává onen pověstný "boj dobra ze zlem". Bez mučení doznávám, že tu díky různým osobním zkušenostem i svým názorům zkrátka nevidím politickou stranu, které bych mohl smyslupně odevzdat volební lístek. V případě parlamentních voleb tak vycházím hlavně z intuice: Do pana Sobotky se dneska tepe jak z prava, tak zleva (což považuji za docela dobré politické vysvědčení) a současně mě z různých důvodů vyděsilo i tvrzení pana Mynáře, že právě SPOZ by měla tak nějak představovat tu skutečně správnou odnož soc.dem. státotvorné ideologie.
Přiznávám se rovněž k tomu, že k rozhodnutí volit případně "sobotkovce" mě vede i dnešní proměna provolební agitace: U druhého kola prezidentských voleb se z obou stran argumentovalo tím, že je třeba volit "menší zlo", což mě natolik otrávilo (nemaje křišťálovou kouli), že jsem k té finální prezidentské urně nakonec programově nešel. Dneska už skoro nikdo ve jménu volby "jiného zla" neagituje, což ve mě vyvolává alespoň trochu naděje, že tyto volby by nemusely být jenom o pozicích, ale aspoň trochu i o programech.
Z mého pohledu je to tak, že minulé koalice dokazály vychýlit kyvadlo tak hodně doprava, že zainteresované zákulisní kruhy se dneska hodně obávají, jak moc ono kyvadlo svojí setrvačností zase překmitne doleva. Proto tu teď máme nejenom tolik pravo-levých středových nabídek (včetně SPOZ), ale i výpady proti Sobotkovu křídlu ČSSD. Velká část KSČM a její voliči v tomhle zápase hrají, myslím, jenom betla, protože v čele s M. Vostrou nechtějí řešit, kdopak je asi dneska schopen/ochoten jim nabídnout aspoň nějaké výkonné vládní pozice, které by měli chtít už jenom proto, aby mohli skutečně "zleva" tlačit na případnou vládu ČSSD. Vše ostatní - říká mi instinkt historika - ztrácí rychle smysl, protože pokud to dneska v českých zemích skutečně "sociálně bouchne", tak na to skoro určitě nedoplatí jenom ta již už nenáviděná "intelektulání kavárna" (potažmo různé etnické skupiny a společenské vrtstvy, kterých se zastává), ale i ta "opravdová levice", kterou v setrvačném pravicovém pohledu pořád ještě ztělesňuje hlavně KSČM. Jako historik si troufám tvrdit, že podobná zmýlená by se v případě českého radikálního socialismu nekonala zdaleka poprvé. Ale proč se dovolávat nějaké křižovatky, když v záplavě jednoduchých předvolebních pravd se i ten pověstný brod tváří, jako by pořád ještě ležel někde hodně dakeko.
Původně jsem chtěl této téma úplně vynechat, ale přece jenom přidám pár postřehů, protože přece nikdo z nás nechce jak v tezi, tak antitezi podléhat těm zlotřilým médiím hlavního proudu. Výchozí projekt P. Blažka, T. Bursíka a ještě jednoho historika, z něhož bylo kompilováno, byl původně připravován pro GA ČR pod hlavičkou Ústavu pro soudobé dějiny a jako takový byl projednán i radou ÚSD. Z jeho podání nakonec sešlo, protože, pokud si to dobře pamatuji, nebylo příliš taktické podávat dva téměř shodné projekty v rámci jednoho teamu, kdy se hlavně měnila osoba řešitele. Pokud by pí Foglová svůj návrh koncepce použila jako projekt pro GA ČR (jistě spekulace, ale ÚSTR o zdroji tohoto financování uvažuje), tak dopadne hodně neslavně. Viz příslušný bod zadávací dokumentace GA ČR: "Návrh projektu včetně zdůvodnění je původní autorskou prací navrhovatele a spolunavrhovatelů. Veškeré použití textů jiných autorů musí být doloženo citací, použití jakéhokoli textu bez citace odpovídající (ČSN ISO 690 a 690-2) bude chápáno jako hrubé porušení respektovaných standardů pro vědecké práce a bude důvodem pro vyřazení z veřejné soutěže."
Samozřejmě lze argumentovat, že nešlo o klasický projekt, ale vzhledem k tomu, že požadavek na zvyšování vědeckých standardů v činnosti ÚSTR pomáhal legitimizovat změnu na postu ředitele, tak tu přece jenom vidím docela vážný problém. Nikoli ani tak na straně pí Foglové, která se teprve s českým vědeckým prostředím vlastně seznamuje, ale na straně těch členů rady ÚSTR (Michal Uhl a Jan Bureš), kteří v tomto prostředí působí a měli proto sami vědět, co je a není únosné. Tím samozřejmě nemyslím to, že měli sami tento kompilát prohlédnout, ale to, jak vcelku nemastně raeagovali, když celou kauzu zveřejnil P. Blažek.
Podle mého názoru snaha vidět za každou zmínkou o etnické příslušnosti Romů hned latentní rasismus se dneska už hodně míjí účinkem. Sice se mi také líbily Čulíkovy záměny "Rom - Žid", protože jasně upozorňují na možné důsledky, ale u většiny lidí narazily na celkem logické nepochopení. Problém totiž není podle mého názoru ani tak v českém rasismu (to byste většině Čechů zatím skutečně křivdili), ale v českém nacionalismu. Většina Čechů bez ohledu na četné rasistické výroky neuvažuje ve schematu méněcenná nebo nadřazená rasa, "jenom" je přesvědčena o tom, že Romové jsou vlastně přivandrovalci, kteří, pokud tu chtějí žít s námi, tak se musí plně přizpůsobit (nejlíp asimilovat, pokud by to šlo), a že český stát se má starat hlavně o své vlastní lidi, a ne o nějakou menšinu, která sem už jenom z geografického a kulturního hlediska vůbec nepatří.
Pro nacionalismus je zároveň charakteristické, že pravo-levá orientace v něm hraje až druhotnou roli. Zmiňuji to i proto, abych mohl adresně zareagovat na něco z dosavadní diskuse: Je jistě důležité vědět stav nezaměstnanosti na
českém Severu, ale pro skutečné řešení problému je třeba znát hlavně míru nezaměstnanosti v rámci romské menšiny a její příčiny.
Podle mého názoru se z romského problému stává sociální otázka na druhou. Česká "majorita" (na to slovo jsem docela alergický) je rychle pauperizována, prožívá sociální krizi a svůj hněv neobrací na skutečné viníky tohoto stavu, ale
na různé menšiny, které jsou na tom někdy i hůř (viz třeba právě Romové). To se samozřejmě obecně ví (i to, že dnešní neustále se prohlubující nevraživost a xenofobie nesleduje pouze etnický princip), jenom asi nejsou tak úplně jasné
případné důsledky:
1) Nenávistný postoj "majority" samozřejmě posiluje i romský nacionalismus, takže se zatím nezadržitelně posouváme do stádia etnických bouří.
2) Pod záminkou boje proto "cikánskému zlořádu" (historická výpůjčka) se s posvěcením rozhořčené majority zavádějí ostrá sociální opatření, která přitom budou mít těžké dopady především na sociálně slabé skupiny "majority".
3) V rovině praktické politiky tradiční pravo-levé dělení bude ještě více oslabeno a nahrazováno třeba ve volbách dělením na vyznavače "tradičních hodnot" a prosazovatele "otevřené společnosti". Tato transformace se podle mého názoru
neuskuteční jenom na pravici, ale bude probíhat i na levici.
No, na poprvé toho bylo až dost... Omlouvám se, jestli opakuji něco, co jiní už napsali dříve a mnohem promyšleněji.