Ekonomická situace ČR se zhoršuje. A co hůř - stát skutečně šetří. Sice ne dost (státní dluh stále stoupá), ale dost na to aby to některé bolelo.A tak vzniká staronová bajka o tom, že stát může ovlivnit stav soukromé ekonimiky, nedejbože nastartovat její růst. Čím? Samozřejmě tím, že do ní nalije víc peněz. Kde je vezme? Na daních asi ne - to by taky bolelo. Zbývá jen další - pokud možno zahraniční zadlužení. Cesta do pekel finačních dravců a MMF. Prosím něvěřte bajkám!

Novodobá demokracie vznikla jako promyšlený projekt bohatých, inteligentních a pragmatických lidí, kteří si chtěli zajistit volbami posvěcené právo vládnout ve svůj prospěch. Tak činí dodnes. Naše demokracie není o nic lepší či horší než ty před ní, ani než ty kolem nás. Vkládat v ní naději na změnu - například na rozumnou regulaci ekonomických výstřelků - je ale fatální omyl.

Pravda i láska jsou pojmy, které beze sporu hýbou celou lidskou historií. Problém hesla, jehož autorství je připisováno Havlovi, tkví ve spojení dvou nesourodých, často i proti sobě stojících a působících entit. Za pravdu se bojuje, pravda vítězí, ale dá se za ní také umřít. Pravda je relativní a každý má tu svou. Láska odpouští omyly a toleruje nepravdy. Z lásky se uchylujeme i ke lži. Láska je absolutiní imperativ. Pokus spojit dvě nespojitelné kategorie bohužel vede k degradaci obou.