Teda nic proti nazoru, ze se cirkvim nema nic vracet. Problem ale je, ze mame zakon, ve kterem se stat - tedy my vsichni - zavazujeme, ze jim neco vratime. Fascinuje me, jak tuhle drobnost vsichni odpurci restituci opomijeji. Reseni by bylo pritom docela snadne: ten zakon proste zrusit. Nebo snad ne?

Ja jsem to z knihy rozhovoru Sedmkrat sedm kruhu vyrozumel, ze chvili byl (pasaz o strachu z toho, ze bude kvuli svemu tridnimu puvodu vyobcovan ze strany). Take me k teto intepretaci vedly nektere vzpominky na debaty s vasim otcem v 50 letech (napr. Milan Uhde - rozhovor o pacifikaci Madaru Sovety). Tim se nehajim, jen chci vysvetlit, na zaklade ceho jsem k te charakteristice dosel. Mejte se krasne!

Ja bych si tedy jako autor textu o JS dovolil trochu oponovat. Ten text nepojednaval o tom, jak JS cely zivot neco odcinoval, ale o tom, jak se - a to mimoradne zajimave - promenil z ustraseneho totalitare v odvazneho demokrata. O odcinovani by me nebavilo psat.

Sorry, ale pohrdani novinarema (ale vlastne kymkoliv, kdo me nejak rozciluje) neni v tuzemsku - vcetne DR - zadna novinka. Ale budiz, Ondreji, beru vas za slovo. Tak sebou budeme navzajem vsichni pohrdat jeste vic. A co dal? Vam se ta predstava jako libi?