Důchodová reforma: co jsme se naučili

Vladimír Špidla

O Bourbonech kdosi pronesl klasický výrok, že za dobu svého panování nic nezapomněli, ale ani se ničemu novému nenaučili. Důchodová reforma je zkouškou, zda je česká politická třída v něčem pokročilejší.

Široká komunikace o důchodové reformě neprobíhá ideálně, ale jistě se z ní i tak o reformě leccos naučíme. Kromě toho se můžeme naučit ještě víc: jak připravovat a jak nepřipravovat reformy a strategie.

Podívejme se na jeden z mnoha konkrétních příběhů, oblíbený v návodech a instruktážích.

Když Švédové chystali důchodovou reformu, nejprve se jako obvykle vážní zájemci sešli a dohodli se, kterým vyzkoušeným postupem budou spolupracovat. Připravili, porovnali, upravili a částečně sjednotili své věcné varianty řešení a připravili návrh. Potom volby zcela změnily politickou scénu.

Během následujících měsíců proto z politických hledisek revidovali původní návrh a sněmovna jej schválila osmdesáti procenty hlasů — protože se dalo použít porovnání faktů a variantních pozic, připravených nezaujatým procesem.

×
Vladimír Špidla
Domov → Komentář
1. dubna 2011 v 8.00

Nejčtenější Nejdiskutovanější
24 hod týden měsíc

Zkopírovat odkaz Vytisknout
Diskuse
MŠ
Martin Šimsa, filosof
April 2, 2011 v 14.41
alternativa
Myslím, že by sociální demokracie a odbory měly začít pracovat na alternativním návrhu. Nebo už ten alternativní návrh mají? Pokud ho mají, tak by ho měli zveřejnit, aby se mohlo diskutovat o alternativách. Ač je důchodový systém a jeho udržitelnost klíčový pro budoucnost, připadá mi, že se jen čeká s čím přijde vláda a od ní nelze čekat příliš dobrého. Pan Špidla se otázkou dlouhodobě zabývá, ale zde pouze varuje před improvizacemi. Zajímalo by mě, co navrhuje on a zda má k tomu v soc.dem. podporu.
SH
Stanislav Hošek, Penzista
April 3, 2011 v 21.33
Břídilství.
První krok, který Špidla považuje za správný, ten měla udělat už první Bezděkova komise, která byla plně politickým orgánem, v němž byla zastoupena dokonce KSČM. Sněmovna pak nikdy neměla ustoupit od tohoto principu a měla před jakýmikoliv dalšími kroky napřed vést debatu o základech principů změny penzijního systému. Tato debata měla jako výstup navrhnout základní parametry celé změny, tedy především: věk odchodu do penze, poměr penze a průměrné mzdy, nebo alespoň stanovení penzí zajištěného životního standardu. Tyto základní parametry měly být předmětem referenda, neboť veřejnosti nikdo nemá co diktovat, jak chce žít ve stáří, zda si chce užívat stáří, nebo celý život dřít a penzi mít až na smrtelné posteli.