V Kácově na Kutnohorsku se rozhořel spor kolem plánovaného kácení historické lipové aleje, která je prý ve špatném stavu. Někteří obyvatelé s tím nesouhlasí a uspořádali protestní petici, kterou předali radnici.

Starostka Soňa Křenová (nezávislá) ale tvrdí, že jde o zbytečnou paniku. Pro ČTK uvedla, že kácet by se měla pouze část stromů, navíc na etapy, a zbytek bude pouze ošetřen.

S porážením více než 80 let starých stromů se má začít na podzim, kdy bude období vegetačního klidu. Ke kácení byla podle starostky doporučena asi polovina ze všech 150 lip. „Nekáceli bychom však ani tu polovinu, a rozhodně ne najednou," dodala. Poražené stromy mají být nahrazeny novými.

Křenová podotkla, že se zatím k věci připravuje rozhodnutí, které musí schválit zastupitelstvo. K záměru se bude vyjadřovat také místní občanské sdružení zaměřené na ochranu přírody, správní řízení se tak podle ní zřejmě potáhne.

Kritici vidí za kácením pouze snahu obce ušetřit, protože poražení stromů je levnější než jejich odborné ošetření. „Bývalý starosta si zaplatil několik dendrologů, až trefil na toho, který mu kácení schválil. Několik dendrologů předtím potvrdilo, že stromy nejsou v havarijním stavu a potřebují pouze údržbu," řekl Kutnohorskému deníku iniciátor petice Jaroslav Hrubeš. Vedení bývalé i současné radnice toto tvrzení odmítá.

Křenová připustila, že kácení skutečně vyjde levněji, ošetření by však podle ní celý problém pouze oddálilo a stromy by nakonec musely být patrně stejně poraženy. Mnohé větve i celé kmeny jsou duté a představují vážné ohrožení pro obyvatele, upozornila.

Obnovu zeleně chce městys platit ze svého. S dvanáctimilionovým rozpočtem, ze kterého mu zbývá na investice kolem 2,5 milionu korun, si ale nemůže dovolit provést celou akci najednou. Rozloží ji proto do několika etap. Na každou etapu by podle starostky mohlo být uvolněno nejvýše 200 tisíc korun.

Městys byl na začátku 20. století místem vyhledávaným pražskou smetánkou, která tam jezdila na letní byt. Kácovští se tehdy rozhodli, že zvelebí tehdejší hlavní ulici. Udělali na ní travnaté pásy a vysadili stromořadí. „Tehdy si naši předci řekli, ať je to tady hezké, a vysadili lípy, protože to je náš národní strom," připomněla Křenová.