Ústavní soud (ÚS), který kvůli zneužití stavu legislativní nouze zrušil balíček sociálních škrtů, svým verdiktem „opět projevuje nepříjemnou vůli zasahovat do zákonné moci prostředky, jež mu nejspíše až tak nepatří", myslí si komentátor v článku pro dnešní Mladou frontu DNES (MfD).

Vláda prý návrh příslušného zákona odkládala především proto, že nechtěla do obecních a senátních voleb vyvolávat prudkou parlamentní diskusi o škrtech, aby nedráždila voliče. „Možná lze z toho vyvodit jisté narušení obvyklých zvyklostí, je však otázkou, zda je zde Ústavní soud od toho, aby dával premiérovi Petru Nečasovi obrazně řečeno za trest napsat na tabuli stokrát: Už nikdy si nebudu dělat legraci z opozice," píše komentátor.

Při využívání možnosti projednat zákon ve třetí komoře Parlamentu, známé též jako Ústavní soud, je podle autora článku v Lidových novinách (LN) důležité mít advokátský mozek. Tedy mozek právnicky vzdělaný, kterému se nepříčí napadnout přesně to, co sám dřív dělal — jako Bohuslav Sobotka (ČSSD), který sám rád využíval institutu legislativní nouze. „Správně odhadl, že Ústavní soud, známý svou chutí posuzovat nejen to, zda jsou zákony v souladu s ústavou, ale i to, jak hezky byly schváleny, se chopí této příležitosti rozšířit svou faktickou moc," míní LN.

Hospodářské noviny (HN) uveřejnily článek, v němž jeho autor tvrdí, že soud svým výrokem vystavil stopku dalšímu pokusu politiků účelově ohýbat ústavu ve svůj prospěch. „Jasně řekl, že procedurální spravedlnost, debata všech stran, právo menšiny předkládat i jiné možnosti jsou neměnnou hodnotou, která nesmí být zadušena," myslí si komentátor.

Balíček sociálních škrtů zůstane rozhodnutím ÚS v platnosti do konce roku, přesto podle Práva dostala vláda od soudu výchovný políček. „ÚS znovu přispěl k postupnému odstraňování „starodemokracie“, v níž parlamentní většina rozhoduje o všem nebo téměř o všem," tvrdí list.