Bezletová zóna nad Libyí by byla podle Klause normální válkou
ČTKKlaus v Bruselu vyslovil nesouhlas s tím, aby v otázce reakce na nepokoje v Libyi Evropská unie čekala na rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN. Podle Klause se Evropa musí sama rozhodnout, co považuje za správné, a snažit se to prosadit.
Podle Václava Klause by případné zřízení bezletové zóny nad Libyí bylo válkou. Český prezident je zároveň přesvědčen, že není možné schovávat se za případný mandát od Rady bezpečnosti OSN, a odmítá výzvy k uznání libyjské opozice. Klaus to řekl v Bruselu před dnešním mimořádným summitem Evropské unie, který je věnován situaci v Libyi.
„Já nesouhlasím s tím, abychom se schovávali za mandát kohokoli včetně Rady bezpečnosti. Hlavně sem musíme jet s názorem, co my sami považujeme za správné, a to se snažit prosadit. Výrok, že si počkáme, co rozhodne někdo jiný, ten já nemohu akceptovat,“ řekl prezident, který na vrcholné unijní schůzce zastupuje Českou republiku.
Již několik dní se v diplomatických kruzích intenzivně hovoří o možnosti zřízení bezletové zóny nad Libyí, která by měla zabránit útokům vládních sil Muammara Kaddáfího vůči opozici. Z Evropské unie i Severoatlantické aliance zaznívají názory, že o takové akci je možné uvažovat, avšak že by k ní bylo nezbytné zmocnění od Rady bezpečnosti OSN.
„Budu požadovat, abychom jasný signál vyslali. Tím jasným signálem nejsou silácké věty o bezletové zóně, protože bezletová zóna znamená normální válku,“ řekl dnes Klaus.
S tím v podstatě souhlasí i premiér Petr Nečas. Před vytvořením bezletové zóny se nejprve musí eliminovat libyjská protivzdušná obrana a útoky na pozemní cíle podle něj jsou bezesporu vojenskou operací válečného charakteru. „Jsem přesvědčen, že jakákoliv akce, a my musíme mít na mysli především humanitární utrpení libyjského lidu, musí být podmíněna mandátem OSN,“ řekl ČTK Nečas, který dnes navštívil Kladno. Více problematiku nechtěl komentovat.
Česká vláda v mandátu, který schválila ve středu právě pro jednání Klause v Bruselu, uvedla, že odmítá jakýkoli vnější vojenský zásah v Libyi. Zároveň zdůraznila, že případné další kroky v zemi zmítané ozbrojenými střety mezi zastánci a odpůrci režimu, musí mezinárodní společenství činit jen se souhlasem Rady bezpečnosti OSN.
Český prezident není spokojený ani s návrhem závěrečného prohlášení, které má dnešní mimořádný summit evropské sedmadvacítky schválit. Klaus sice považuje vrcholnou schůzku za správnou a zorganizovanou ve správný čas, návrh prohlášení je podle něj ovšem příliš obecný.
„Já myslím, že silným výrokem je jasné sdělení, že Kaddáfí musí okamžitě odejít a že nepadá v úvahu, abychom se s ním nejdříve bavili a pak eventuálně se něco stane. Ta sekvence je naprosto klíčová. Nejdříve odstoupení. To musíme sdělit po dnešním dnu panu Kaddáfímu rezolutně,“ dodal Klaus.
Český prezident rovněž odmítl uznání libyjské opozice, k němuž Evropskou unii vyzvaly ve společném prohlášení Francie a Británie. „Jde o to, jestli to považujeme za správné (uznání opozice) nebo nesprávné. Česká republika si myslí, že to je naprostý omyl,“ uvedl.
Stejně se v minulých dnech vyjadřoval ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Podle něj vývoj v Libyi nevyvolává příliš velkou důvěru i v případě opozičních sil. „Tam se ustavil, česky řečeno, nějaký národní výbor v Benghází (na východě Libye) a prohlásil se za vládu,“ řekl ve čtvrtek ministr po mimořádném jednání s kolegy z EU v Bruselu. Upozornil přitom, že dva členové tohoto výboru jsou bývalí ministři (vnitra a spravedlnosti) z režimu libyjského vůdce Muammara Kaddáfího.