Vypadalo to, že dokument o podmínkách zaměstnávání v super a hypermarketech nevznikne. Diskusní fóra na internetu jsou plná drsných zkazek o tom, co se dennodenně odehrává v prostoru obřích prodejních ploch a zejména pak v jejich zákulisí. Najít ale někoho, kdo by byl ochotný o tom otevřeně promluvit, je skoro nemožné.

Ten strach mluvit kdekoli jinde než v šatně po šichtě nebo v bezpečí domova je skličující svou pochopitelností. U těch, co v hypermarketech ještě pracují, je nasnadě okamžitý vyhazov. K tomu stačí otevřít pusu na pracovišti, natož ještě mluvit do televize (byť třeba anonymně). A je to sice blbá práce naplněná neplacenými přesčasy, multitaskingem, neumožňováním přestávek, nesmyslnými úkoly, a za mizerný plat — jenže pořád je pro mnoho lidí lepší než být bez práce.