Podle nového zákona určí nárok na zdravotní péči finance
Jana RidvanovaZ ústavy podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera z TOP 09 vyplývá nárok pacienta na tu nejlepší dostupnou zdravotní péči. Podle novely zákona se ale péče bude napříště odvíjet od ekonomických možností nemocnic a pacientů.
Nová právní formulace ve změně zákona, který právě míří do vlády, může naprosto změnit pojetí zdravotní péče v České republice. Podle původního znění mají pacienti právo na všechno, co přináší medicínský pokrok. Nová formulace však umožní, že péče se bude odvíjet od ekonomických možností nemocnic i pacientů.
Podle zákona z roku 1966 „zdravotní péči poskytují zdravotnická zařízení státu, obcí, fyzických a právnických osob v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy“.
Nově bude mít pacient „právo na poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznaných medicínských postupů a za stávajících zdrojů a podmínek a při respektování individuality pacienta“. Na zásadní důsledek chystaného zákona upozornily pondělní Hospodářské noviny.
Znamená to tedy, že se při léčbě již nebude přihlížet pouze k „současným dostupným poznatkům lékařské vědy“, nýbrž také k „dostupným zdrojům a podmínkám“. S novým přístupem počítá návrh zákona o zdravotních službách, který má aktualizovat nebo nahradit padesát let staré paragrafy. Nové znění teď čeká vládní připomínkové řízení.
„Je to začátek debat o stanovení standardů a nadstandardů,“ uvedl poslanec ODS a předseda správní rady VZP Marek Šnajdr pro Hospodářské noviny. Podle jeho slov jde o to, najít průnik mezi možnostmi současné medicíny na straně jedné a klesajícími ekonomickými možnostmi systému na straně druhé.
Změna v zákoně bude znamenat konec ničím neomezené péče nemocným, kteří si platí veřejné zdravotní pojištění. Krok směrem k soukromému připlácení znamená, že když pacient bude potřebovat více péče, bude si také muset více připlatit.
Ke zdražování zdravotní péče dnes velkou měrou přispívají farmaceutické firmy, které přicházejí s novými technologiemi či léky, u nichž se třeba jednoznačně neprokazuje vyšší účinnost, ale jsou dražší.
Nová definice lege artis - správného léčebného postupu - by podle Hospodářských novin měla přispět k tomu, že se začne omezovat vstup takovýchto produktů na trh.
Nepoměr mezi cenou nejmodernějších technologií a tím, na co zdravotnictví z veřejného pojištění má, však nepanuje jen v České republice. „S finančním omezením pracuje v definici lege artis Světová zdravotnická organizace. Z toho jsme vyšli,“ vysvětlil Hospodářským novinám náměstek ministra pro legislativu a právo Martin Plíšek.
Podle Borise Šťastného, předsedy poslaneckého zdravotního výboru za ODS, však bude ještě třeba hledat lepší cestu. „Jde to správným směrem, ale mně se ta definice nelíbí. Je to hrozně obecné a myslím, že i v rozporu s ústavou. My musíme stanovit nepodkročitelné minimum, které bude všude stejné,“ uvedl Šťastný pro Hospodářské noviny.
Expert na zdravotnické právo z Platformy zdravotních pojištěnců Ondřej Dostál tvrdí, že tato formulace spíše ustavuje pravý opak. „Když v zákoně zůstane dovětek, že se léčí podle stávajících zdrojů a podmínek, tak tím legalizujeme to, že někde bude standard daný níže,“ vysvětlil listu Dostál.
Pokud bude mít podle Dostála člověk smůlu a bude v chudším regionu, tak se dostane jen k horší péči a ani se o tom nedozví. „Nikdo nebude mít povinnost mu ji nabízet,“ tvrdí Dostál a uvádí příklad, kdy dítě rodičům vypadne z kočárku a oni s ním zamíří do malé nemocnice, kde nebude moderní zobrazovací technologie CT.
„Medicínsky víme, že šance na podchycení poškození je tak mnohem menší, oni ale ani v případě trvalého poškození nebudou mít nárok na žalobu. Nemocnice přeci v rámci svých podmínek udělala, co mohla. I když jinde by třeba takové vyšetření bylo samozřejmostí,“ vysvětlil pro Hospodářské noviny právník Dostál.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger považuje novou definici správného léčebného postupu za jeden z klíčových pilířů celé zdravotnické reformy. Je toho názoru, že nový přístup zdravotnickým zařízením umožní legálně léčit i v ekonomicky omezených podmínkách.
„Ta regulace je běžná už dnes, není ale ústavně úplně konformně vyřešena. Lékaři tak mají někdy hrůzu z toho, že dávají méně péče, než je podle ústavy možné,“ vysvětlil ministr. Z ústavy podle Hegera vyplývá, že pacient má nárok na to nejlepší. A když to má být jinak, tak to musí stanovit příslušný zákon. A přesně o to teď podle Hegera jde.
Další informace:
Hospodářské noviny Léčba nově: jen jak peníze dovolí