V náboženstvích všech dob a míst se potkáváme s oběťmi. Oběť jako kultické jednání slouží spojení s božstvem, je výrazem vděčnosti nebo pocitu viny a touhy po usmíření, zpečeťuje smlouvu nebo tvoří jakýsi metafyzický úplatek (dám, abys dal). Obětováni bývali lidé, zvířata, plodiny, lidské výtvory, ale oběť může mít i podobu askeze nebo duchovního cvičení. Náboženská oběť je buď dobrovolná, nebo vynucená. Někdo přinese oběť nebo sám sebe obětuje, někdo je obětován ve vyšším zájmu. O tom, co je vyšší zájem a co nebo koho je třeba obětovat, rozhodují obvykle nějací kněží.

Zdálo by se, že naše současná civilizace založená na růstu spotřeby je úplným protikladem životního stylu spojeného s obětí a odříkáním. Rostoucí konzum se stal přední občanskou povinností, protože bez něj nemůže kapitalistická ekonomika fungovat. Přitom je ovšem zároveň potřeba šetřit. Od sedmdesátých let stagnují nebo klesají ve většině průmyslových zemích reálné mzdy a přitom roste výroba, takže je jasné, že stoupající spotřeba může být jen na dluh. Taky že je, a proto na oběti a odříkání nakonec stejně dojde. Samozřejmě u těch, kteří mají málo. Protože, jak přesně analyzoval systém založený na nadvládě Ježíš: kdo má, tomu bude dáno, a kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má.

Využijeme-li Googlu, nástroje, který simuluje božskou vševědoucnost, zjistíme, že na síti se to oběťmi jen hemží: milion dvě stě tisíc v češtině, v angličtině čtyřicet milionů obětování (sacrifice) a sedmdesát milionů obětí (victim). Skutečných obětí je ovšem daleko víc, to bychom se dostali k miliardám.

Ale komu se to vlastně obětuje? Jaká jsou to božstva, vyžadující oběti? Ve filmu Martina Marečka Auto*Mat se performer na automobilovém veletrhu klaní bohyni Octavii. Ta scéna je velmi zneklidňující, protože působí naprosto nepatřičně, ale zároveň vnímáme, že se dotýká jádra problému. Kult auta, auto jako božstvo není jen metafora. Automobilismus je systém, který nemá co dělat jen s technickým prostředkem dopravy, ale prorůstá prakticky do všech sfér současné civilizace. Když spočítáme oběti dopravních nehod, oběti válek kvůli ropě, mrtvá zvířata přejetá na silnicích nebo zabitá ropou při ropných haváriích, tak jsou to úplné hekatomby obětí. Vedle životů je obětována krajina na silnice a parkoviště a také spousta peněz na to všechno. A když automobilky krachují, tak se přinášejí další finanční oběti, aby se zachránily.