Akční spolek nezaměstnaných kritizuje sociální politiku Drábkova resortu

Jana Ridvanova

Akční spolek nezaměstnaných jednal s ředitelem odboru zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí Štefanem Duháněm o sociální politice Nečasovy vlády. Zástupci spolku pro Deník Referendum popsali, jak jednání s ministerstvem probíhalo.

Za účelem projednání Charty práv nezaměstnaných se zástupci Akčního spolku nezaměstnaných sešli minulý týden na ministerstvu práce a sociálních věcí se Štefanem Duháněm, ředitelem odboru zaměstnanosti.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Členové spolku prodiskutovali s ředitelem odboru zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí podmínky pro vyplácení sociálních dávek, trestání práce načerno, vyplácení sociálních dávek formou poukázek či zákon o existenčním minimu.

Zástupci spolku Jana Richterová a Tomáš Vokoun pro Deník Referendum popsali, jak jednání se zástupcem ministerstva probíhalo. „Vyměřenou hodinu jsme přetáhli o deset minut, a přesto jsme stihli probrat jenom zlomek z našich bodů. Ač ze setkání máme celkem dobrý pocit, nedá se předpokládat, že bude mít toto jednání nějaký konkrétní dopad,“ zhodnotil schůzku skepticky Tomáš Vokoun.

Prvním bodem jednání byla veřejná služba. „Veřejná služba se týká občanů, kteří už nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud tito lidé chtějí dostávat životní minimum, musí měsíčně zadarmo odpracovat dvacet hodin pro blaho obce. Členové Akčního spolku nezaměstnaných požadovali, aby tato práce byla dobrovolná a hlavně placená, protože nikdo nemůže být nucen pracovat jen za sociální dávky,“ uvedla v rozhovoru pro Deník Referendum Richterová.

„Na požadavek spolku nahrazení veřejné služby plnohodnotnou prací reagoval Duháně tím, že se připravuje zvýšení objemu veřejně prospěšných prací,“ doplnil Tomáš Vokoun. Zástupci spolku údajně vyslovili nesouhlas s tím, aby měl člověk nárok na pomoc až ve chvíli, kdy rozprodá všechen svůj majetek včetně střechy nad hlavou.

„Pan ředitel Duháně však argumentoval obligátním příkladem milionáře jezdícím si pro dávky v mercedesu a nebral v potaz naše námitky, že takových lidí moc není. Oháněl se nutností pomoci potřebným, avšak nedokázal blíže určit, kdo spadá do kategorie potřebných,“ řekl Vokoun.

Dalším tématem schůzky byla práce načerno, respektive trestání pracovníků. Ředitel odboru zaměstnanosti obhajoval heslo „zákon musí být, i kdyby se měl zbořit svět“. Názor pana Duháně podle zástupců spolku spočívá v tom, že jednou zaměstnanec porušuje zákon, a proto by měl být potrestán, nezávisle na tom, co ho k práci načerno vedlo.

Richterová a Vokoun nicméně s takovýmto přístupem nesouhlasí. „Pokud člověk dostává životní minimum, které nestačí ani na pokrytí existenčních potřeb, či ho dokonce jako „nepotřebný“ nedostává vůbec, potřebuje si obstarat prostředky k životu. Pokud vyloučíme kriminální chování, tak zbývá práce načerno jako jediná možnost,“ nepochybuje Vokoun.

Zástupci spolku dále upozornili na sociální poukázky. „Pokud jsou nezaměstnanému přiznány sociální dávky, část těchto dávek je vyplácena v poukázkách. Členové spolku upozornili na to, že poukázky jsou stigmatizující a hlavně se s nimi nedá platit ve všech obchodech. Není možné za ně koupit např. léky,“ řekla Richterová.

Mezi body jednání patřil i zákon o životním a existenčním minimu, ve kterém došlo k rozšíření okruhu společně posuzovaných osob a jejich příjmů, což velmi negativně zasáhlo vícegenerační rodiny.

„Začaly vznikat absurdní situace, kdy ve společném bytě nebo domě bydlí například sedmdesátiletý senior a jeho nezaměstnaný padesátiletý potomek. Dle zákona nedostane tento nezaměstnaný žádné sociální dávky a starý člověk musí nezaměstnaného živit, neboť výše důchodu většinou přesahuje výši životního minima pro dvě osoby,“ vysvětlila Richterová.

Podle Vokouna se nicméně zúčastnění shodli, že je nesmysl započítávat do nároků na sociální dávky všechny členy domácnosti. Duháně překvapivě souhlasil i s tím, že by bylo potřeba razantně zvýšit minimální mzdu. „Ale zároveň dodal, že od této vlády nemáme žádné zvýšení očekávat,“ řekl Vokoun.

Je třeba formulovat základní principy sociální politiky

Akční spolek nezaměstnaných, který vznikl v roce 2010, je jedním z hnutí, které má ambici oponovat změnám, jež chystá Nečasova koaliční vlády v oblasti sociální politiky.

Spolek vznikl z iniciativy aktivních lidí převážně s vysokoškolským vzděláním, nicméně bez práce, a jejich sympatizantů, kteří se odmítají vzdát svých práv a lidské důstojnosti. V současné situaci proto spolek usiluje o nápravu dlouhodobě neuspokojivých poměrů v oblasti zprostředkování zaměstnání a sociální politiky, zejména systému tzv. pomoci v hmotné nouzi.

Členové hnutí se tak podle svých slov chtějí podílet na formulaci základních principů nové sociální politiky a žádají reformu současných institucí, které podle spolku selhaly.

Akční spolek nezaměstnaných také požaduje vyvození osobní odpovědnosti osob, které se propůjčily k provádění asociální politiky a nedbaly na drastické dopady svých postupů na občany.

Dne 1. listopadu 2010 zaslalo hnutí poslancům stran vládní koalice otevřené dopisy proti navrhované novele zákona o zaměstnanosti a dalším vládním návrhům na rozpočtové škrty v sociální oblasti.

Vládní politika zhoršuje situaci nezaměstnaných

Členové hnutí jsou totiž toho názoru, že legislativní a politické kroky, které nová vláda přinesla, nezlepšují, nýbrž naopak zhoršují již tak obtížnou situaci nezaměstnaných, a to na základě neprůkazných tvrzení a účelové argumentace.

„Drtivá většina navrhovaných změn postihne občany, kteří přišli o zaměstnání bez vlastního zavinění, velmi často i po několika desítkách odpracovaných let. Novela zákona o zaměstnanosti je asociální, nespravedlivá, ekonomicky bezúčelná a obsahuje protispolečenská ustanovení, která mohou poškodit početné skupiny českých občanů i společnost jako celek,“ píše se v dopise stranám vládní koalice.

Akční spolek nezaměstnaných se v dopise dále ohrazuje proti novele zákona o zaměstnanosti, která navíc podle spolku trestá svobodnou vůli lidí a právo odejít ze zaměstnání tím, že snižuje podpory v nezaměstnanosti. Toto opatření je podle členů Akčního spolku nezaměstnaných v rozporu s Listinou základních práv a svobod.

Nespravedlnost spočívá v tom, že lidem, kteří mají právo ze zaměstnání odejít, ať už se jim nelíbí podmínky, nebo něco jiného, tak budou finančně potrestáni státem, který prostřednictvím svých daní spolufinancovali.

V situaci, kdy zmiňovaná novela byla odsouhlasena stranami vládní koalice za bezprecedentních okolností, v účelově vyvolaném stavu legislativní nouze, cítí spolek stejně jako pracující ve Francii, studenti ve Velké Británii a odboráři v České republice oprávnění bránit se proti stále se zhoršujícím existenčním podmínkám.

Nezaměstnaní se proto rozhodli k mobilizaci. Chtějí informovat vládní činitele, poslance, senátory, odbornou i širokou veřejnost o krizovém stavu politiky zaměstnanosti a trhu pracovních příležitostí při stále se snižující míře sociálního zabezpečení.

Chtějí varovat před stupňující se sociální krizí, kterou zmíněná novela a další vládou avizovaná opatření ještě vystupňuje. Spolek proto plánuje samostatně i ve spolupráci s dalšími společenskými a politickými silami vyzvat nezaměstnané občany k protestním vystoupením i k akcím občanské neposlušnosti, neboť považuje současnou situaci a neochotu se jí zabývat a řešit ji za neúnosnou.

Jako svůj principiální dokument Akční spolek nezaměstnaných vypracoval Chartu práv nezaměstnaných, jejímž cílem je zvýšit povědomí občanů o svých nárocích, ale i povinnostech vůči státu. Tato charta vychází z myšlenek Listiny základních lidských práv a svobod a z Evropské sociální charty.

    Diskuse