Havel a další chartisté podpořili čínské kolegy

Lucie Paseková

Více než padesát signatářů a příznivců Charty 77 v těchto dnech vyjádřilo podporu čínskému obhájci lidských práv Liou Sia-poovi. Tím se připojili k otevřenému dopisu, který na konci loňského roku poslal čínské vládě Český helsinský výbor.

K otevřenému dopisu čínské vládě se v rámci solidarity k dnešnímu dni připojilo 52 signatářů a příznivců Charty 77, mezi nimi i Václav Havel, Pavel Rychetský, Petr Pithart, Věra Roubalová, Jiří Gruntorád, Václav Trojan, Libuše Šilhánová či Petr Uhl.

Akci původně organizoval Český helsinský výbor, jehož předsedkyně Anna Šabatová Deníku Referendu na otázku, zda se dočkali z čínské strany odpovědi, sdělila: „Nebyla zaznamenána žádná reakce. Je to tak vždycky, ale víme, že čínská vláda pečlivě sleduje, kdo proti ní protestuje.“

O spravedlivý proces pro disidenta Liou Siao-po usiluje ve svém prohlášení také společnost Člověk v tísni. Společnost každoročně uděluje cenu Homo Homini osobnostem, které se významně zasloužily o prosazování lidských práv, demokracie a nenásilného řešení politických konfliktů. Siao-poovi a symbolicky také všem signatářům Charty 2008 byla tato cena udělena za rok jejího založení.

Liou Sia-po patří k předním čínským intelektuálům a osobnostem čínských prodemokratických hnutí, je spisovatelem, čestným předsedou čínského PEN-klubu a univerzitním profesorem. Už v minulosti byl vězněn po potlačení demokratického hnutí na náměstí Tchien-an-men v roce 1989. V prosinci byl Liou Sia-po odsouzen k jedenácti letům vězení za údajné podněcování k rozvracení státní moci. O jeho případu informoval Deník Referendum v několika článcích.

Verdikt čínského soudu už odsoudila Evropská unie, hluboké znepokojení vyjádřila i Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová. Český helsinský výbor se v otevřeném dopise čínské vládě odvolává na Všeobecnou deklaraci lidských práv a připomíná, že Čína pro její přijetí hlasovala jako jeden z prvních členských států OSN už 10. prosince 1948. "Obracíme se na vlády ostatních států sdružených v OSN, aby ČLR tento její morální závazek připomněly," píše se v dokumentu.

Proti zatčení a souzení Lioua protestovala místní opozice i řada demokratických států a mezinárodních organizací, které se zabývají ochranou lidských práv. Čína ale důrazně tyto snahy odmítla a označila je za vměšování se do vnitřních záležitostí země. O verdiktu nad Liouem neinformovala místní čínská média, zpráva se však rychle rozšířila i díky internetovým společenským sítím, jako je Twitter.