Turci se bouří kvůli seriálu o sultánu Sulejmanovi, zablokovali i dálnici

Petr Jedlička

Mladé islamisty i republikánskou pravici přivedl do ulic seriál, který zpracovává život slavné historické postavy. Dílo je vytvořeno podle oblíbené šablony, v níž jsou příčiny událostí hledány v soukromém životě. To však odporuje národnímu mýtu.

Nezvyklé pozdvižení vyvolal v Turecku televizní seriál Muhteşem Yüzyıl (Nádherné století), líčící vládu a život sultána Sulejmana I., zvaného Nádherný. Ke Státní radě pro kontrolu rozhlasu a televize (RTÜK) dorazilo pětasedmdesát tisíc stížností, dle nichž je slavná postava tureckých dějin v seriálu urážena, podléhá alkoholu a dvorským pletichám. Mládež z islámské Strany štěstí již kvůli dílu několikrát protestovala. Nacionalističtí radikálové konali před Sulejmanovým mauzoleem demonstrativní hromadnou modlitbu a asi stovka kritiků dokonce zablokovala dálnici.

Tématu se obsáhle věnuje čtvrteční vydání francouzského listu Le Monde.

Seriál byl natočen podle dnes velmi oblíbené dramaturgické šablony, v níž jsou příčiny historických událostí vysvětlovány fiktivními příběhy ze soukromého života vládců a jejich okolí. Do role hybatelů dějin se tak dostávají zejména milenky a ženy — v Sulejmanově případě osazenstvo harému. To obyvatele dnešního Turecka, kde je příslušný sultán vnímán jako druhý nejvýznamnější velikán národní historie, logicky pobuřuje.

Šablona příslušného typu díla navíc počítá s obsazováním výhradně fyzicky atraktivních herců, jejichž vzhled vůbec neodpovídá dobové módě, zvyklostem a často ani příslušnému prostředí. V českých televizích běžely podobně zpracovaná díla Řím nebo Tudorovci.

Stanice Show TV, jež seriál vysílá, se už musela na příkaz Rady omluvit. Podle předsedy RTÜK Davuta Dursuna televize znevážila panovníka, za jehož vlády v šestnáctém století zaznamenala osmanská říše značný rozkvět, tím, že jej prezentovala jako svůdce, ovládaného touhou po rozkošnictví.

Na seriál dokonce reagoval parlament i vláda. „Ti, kdo se snaží pošpinit slavné osobnosti naší historie a popisují je nevhodným způsobem, musejí být potrestáni,“ prohlásil vicepremiér Bülent Arinç.

Pozorovatelé uvádějí, že podobné péči o osobnostní mýtus se dosud těšila pouze postava zakladatele moderního Turecka Mustafy Kemala Atatürka.

Návrat k osmanství?

Scenárista seriálu Meral Okay se kritice snažil v uplynulých týdnech bránit, když soustavně vysvětloval, že jde jen o uměleckou fikci. „Není to dokumentární film pro školáky,“ uvedl nesčetněkrát.

Historici připomínají, že sultánův dvůr nebyl žádnou nedělní školou. Sultán Sulejman (1495-1566), jehož armádě podlehl v roce 1526 u Moháče i český král Ludvík Jagellonský, přivedl osmanskou říši k jejímu rozkvětu. Vládl od Alžírska po Jemen a ohrožoval křesťanskou Evropu až k branám Vídně.

Za jeho vlády se osmanská říše otevřela vědě a umění a dosáhla svého zlatého období, které dnes turečtí představitelé glorifikují. Turecká republika hlásící se ke světským principům se dlouho obracela zády k osmanské historii, ale konzervativní vláda Recepa Tayyipa Erdogana, jehož strana má kořeny v politickém islámu, se k ní i oficiálně vrací.

    Diskuse (5 příspěvků)
    František Janák, student filozofie a teologie
    January 15, 2011 v 1.11
    je to dohledání na youtube v plné délce - kousek jsem viděl a vypadá to vcelku zajímavě, ač bohužel oghuzskými jazyky nevládnu a občasná ruština či náboženský termín to nezachrání, ale i tak se dá spousta věcí odvodit.
    V rámci jednoho dílu (1h40m) se toho tam odehraje více než dost - např. odsouzení a popravení (setnutním hlavy velkým scimatarem) nevhodného rádce, šplhající pobočník sultána (mj. se vyvyšuje nad rádce, protože začne hovořit s poslem z Evropy přímo jeho jazykem a tím je jaksi při celé komunikaci se sultánem vyřadí ze hry) či třeba cílevědomé "lovení" sultána ortodoxní Ruskou Alexadrou - omdlí mu do náruče, pak je dokonce i vybrána, aby mu zatančila svůdný harémový "námluvný" tanec...
    A monopolizace svého nazírání dějin na úkor jiných a pak žadonit, že to tak přeci nebylo, co v tom ošklivém seriálu hrají?Jak by řekl anglán: "cry me a river."

    A připomíná mi to Hauserův článek Jan Hus a náš boj - my bychom podobné seriály potřebovali jako sůl, samozřejmě historicky co nejpřesnější, didakticky vypracované a zajímavé pro mladé i starší.
    ??
    January 15, 2011 v 20.32
    Do Turecka zřejmě dorazil kapitalistický realismus. Komu by se nelíbil takový Chuck Norris jako sultán?!
    ??
    January 15, 2011 v 20.38
    Ještě že Turci neznají Babičku od Boženy Němcové, to by tu knížku asi dali do fatwy, protože tam ta šťastná žena Sultánem pojmenovala psa...
    Petr Jedlička, redaktor DR
    January 15, 2011 v 23.58
    Babička a něco podobného u nás ...
    Zde nejde, pane Beránku, o nějakou kulturní omezenost, ale o zvláštní citlivost k národním symbolům. Mýty ottomanského dědictví jsou pro turecké sebeuvědomění jen o málo významnější než Attaturkovi reformy. A ty jsou dodnes nekritizovatelné nejen ze zákona, ale i obecně, v běžném myšlení ... u nás tak silný národní mýtus nemáme, s nějakou Babičkou to opravdu srovnávat nelze a fatwy se navíc vydávají k náboženským, ne kulturní prohřeškům. Ale možná, že kdyby i u nás někdo ztvárnil některou ze silných postav úplně proti jejímu vnímání - například Jana Husa jako zakomplexovaného homosexuála, jehož reformační myšlenky vznikly v důsledku rozchodu s milencem - také bychom se bouřili.

    Jinak z tohoto konkrétního seriálu mám poněkud horší dojem než pan Janák (viděl jsem ještě před napsáním této zprávy první dva díly), ale obecně s ním souhlasím. Bylo by opravdu zajímavé natočit něco podobného z českých dějin, třeba z období konce Přemyslovců nebo z posledních let před Bílou horou. Osobně mi spíš na podobných dílech vadí ahistoričnost podob a chování hrdinů. Britský Rome z roku 2005 byl zatím asi nejvěrnější, ale stále ne bez chyb.
    Petr Jedlička, redaktor DR
    January 16, 2011 v 0.4
    Odkazy na seriál
    První dva díly diskutovaného seriálu je možné shlédnout zde:

    http://www.youtube.com/watch?v=PBxXN3HyBcg

    http://www.youtube.com/watch?v=wQ3cak1a67o&feature=channel

    Jak už napsal pan Janák, jsou v turečtine, nicméně jedna z hlavních postav přechází nezřídka do ruštiny, takže lze vytušit, oč jde.