Disident, novinář a politik Jiří Dienstbier, který dnes ve věku 73 let zemřel v Praze po delší nemoci, se do českých dějin zapsal především jako první polistopadový ministr zahraničí. Mimo jiné byl „u toho", když se kácela železná opona a Československo opouštěli sovětští okupanti. Po odchodu z ministerstva zahraničí však na domácí politické scéně již mnoho úspěchů neslavil, teprve před dvěma lety zasedl v Senátu. Zato se jako jeden z mála Čechů prosadil v mezinárodní politice, když tři roky působil jako zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva v bývalé Jugoslávii.

Předtím, než se na třetí pokus stal na podzim 2008 senátorem, se Dienstbierovo jméno objevovalo ve spekulacích o obsazení významných funkcí. Mluvilo se o něm v souvislosti s funkcí eurokomisaře, byl kandidátem na vysokého komisaře OSN pro lidská práva, v době krize Grossovy vlády se spekulovalo, že by mohl být premiérem. V roce 2007 se jeho jméno objevilo i v souvislosti s volbou prezidenta. Nakonec ale jako nestraník za sociální demokracii zasedl v horní parlamentní komoře, a navázal na svá ministerská léta, když se stal šéfem zahraničního výboru.