Maďarskou stanici peskují úřady za údajně problémový rap
Redakce DRPřípad je ale paradoxně příkladem toho, jak se pro zemi s neakceptovatelně restriktivní mediální politikou stávají těžko obhajitelnými i taková opatření, která lze pokládat za korektní.
Maďarská rozhlasová stanice Tilos v sobotu 1. ledna oznámila, že Národní mediální a komunikační úřad (NMHH), vytvořený v souladu s novým mediálním zákonem, ji vypeskoval za to, že v září vysílala údajně problematickou skladbu jednoho amerického rappera.
Webové stránky maďarského tisku podle agentury AFP označily postup úřadu za podobný postupu komunistických cenzorů v 60. a 70. letech.
Malá soukromá stanice Tilos napsala, že úřad jí vytkl, že 2. září v 17:53 hodin vysílala skladbu amerického rappera Ice-T nazvanou Warning (It's on). Úřad prý soudí, že píseň patří do kategorie takzvaného gangsterského rapu a může negativně ovlivnit vývoj mladistvých a že stanice ji měla vysílat až mezi 21:00 a 05:00 hodin.
Tilos odpověděla, že mezi jejími posluchači je jen velmi málo těch, kterým ještě není šestnáct let, a že i mezi anglofonními mladými Maďary je jen velmi málo těch, kdo rozumí velmi specifickému argotu „gangsterského rapu".
Stanice zveřejnila také reakci zpěváka, který na své internetové stránce napsal: „To je dobré, svět se mě pořád bojí, HAHAHA!"
Internetové stránky maďarských listů podle AFP přirovnávají přípis NMHH k cenzurním dopisům ze 60. a 70. let, kdy se tehdejší komunistický režim znepokojoval nad „destruktivními účinky hnutí punk".
Mediální zákon, podle kterého byl úřad vytvořen, vstoupil v platnost dnes. Mimo jiné umožňuje dát pokutu až 730 000 eur (přes osmnáct milionů korun) sdělovacím prostředkům, které podle jeho soudu poškodí veřejný zájem, naruší veřejný pořádek nebo morálku a zveřejní zaujaté informace.
Zákon sklidil rozsáhlou kritiku v zahraničí, včetně kritiky od Evropské komise, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a vlád řady zemí. Kritizoval ho i český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Otázkou ovšem je, zda si někdo z kritiků maďarského kroku pětatřicet vteřin trvající intro, které je vcelku vtipně řazeným shlukem snad všech nejpeprnějších expletiv, jimiž americká afroangličina disponuje, poslechl. V intru se nejedná o gangsterský rap, k němuž lze zřejmě řadit celek písně, ale o drsnou hru s vulgarismy.
Je pravděpodobné, že stanici, která by odvysílala obdobný obsah v danou dobu u nás, by stihly podobné potíže, o následcích pro provozovatele rádií v USA či Velké Británii nemluvě. Maďaři tak na svůj obecně nepřijatelný mediální zákon paradoxně doplácejí i tam, kde by jejich postup zřejmě byl jinak ospravedlnitelný.