Předčasná vánoční nadílka
Lukáš JelínekRadost z odstoupení ministra životního prostředí kalí otázky, které bychom si měli klást. Kdo fakticky shání stranám peníze? Co dělají stranické revizní komise? Jaké jsou důvody pasivity orgánů činných v trestním řízení? A ze všeho nejsmutnější je, že vstanou noví Drobilové.
Tolik dobrých zpráv najednou si snad ani nezasloužíme. Ježíšek zkrátka dorazil o týden dřív.
Zpráva první: Ministr Pavel Drobil podal rezignaci. Na chvíli si tak resort životního prostředí oddychne — jednak od náporu modré ideologie s epicentrem na Pražském hradě, jednak od nekompetentních hochštaplerů, které s sebou „Pavel Čistič“ přivedl.
Zpráva druhá: Peněz je dost. Pokud existují prostředky, o kterých se na nahrávkách poskytnutých MF Dnes hovoří a které lze přesouvat ze státní kasy do partajních kapes, jistě jsou k dispozici finance i pro státní zaměstnance a další drhnuté sociální skupiny. Kromě toho zde stále zeje díra do státního rozpočtu v podobě předražených veřejných zakázek. Je-li dost zlaťáků pro vládní strany, jejich politiky a přátele z byznysu, určitě se najdou i na smysluplnější účely.
Zpráva třetí: Mediální tlak není marný. Bez něj by se ministr Drobil a premiér Nečas dál tvářili, že se nic neděje.
Zpráva čtvrtá: Když je nejhůř a jde o pověst politických špiček (v tomto případě premiéra), čistící mechanismy se spustí. Byť k tomu přispěla sociálně demokratická pohrůžka o hlasování nedůvěry vládě nebo poměrně tvrdá reakce koaličních Věcí veřejných.
Ale nepropadejme euforii. Intenzita přetrvávajících zvěstí špatných veškerou radost kazí.
V ústředních orgánech státní správy se musejí dít podivuhodné věci. Ať už jde o ministerstva nebo státní fondy. Samostatnou kapitolou pak jsou státní podniky typu Lesů ČR. Jsme svědky odhalování nekompetentnosti, intrik, pochybného hospodaření a provázání s politickými stranami.
Zásadní skvrnou na tuzemských partajích je jejich personální politika. Kdo má šanci prokousat se do čela? Koho vysílají do veřejných funkcí? A co od svých nominantů očekávají? Na nahrávkách Pavel Drobil šéfovi Státního fondu životního prostředí Liboru Michálkovi říká: „Ve vašem případě to byla politická nominace, kterou udělal sice Martin Knetig, ale já jsem ji absolutně pokryl svojí osobou. Stejně tak je na úřadě ještě jeden člověk, který má absolutní politické krytí, a to je Dušan Fibingr. Ten má ale politické krytí jiných významných lidí z ODS. Toho prostě nominovala jiná mocná politická struktura uvnitř ODS, se kterou já mám dobré vztahy a chci je mít, protože to jsou vztahy, které ze mě udělaly místopředsedu.“ Petr Nečas ve Sněmovně naznačil, že je tato praxe běžná. Skoro se chce (dřívějšími Nečasovými slovy) dodat: Jako umytí si rukou po použití toalety. Smutné.
A další unikátní záznam ministra Drobila (poté, co se dozvěděl, že si Michálek ožehavé rozhovory s poradcem Knetigem nahrál): „Varianta, která je fakt dobrá a pro mě akceptovatelná, je, že mi půjdete dělat náměstka. Já potřebuju náměstka, který pod sebou bude mít kompletně celou státní správu a který mi udělá projekt za miliardu. ... moje dobrá rada je: přineste mi to, zničte to a odpřísáhněte mi, že neexistuje nic jiného.“ Jaký pán, takový krám. A převést hněv na muže se skrytým nahrávacím zařízením adekvátní reakcí rozhodně není.