Již 13. října poslal Libor Michálek šéfce premiérova kabinetu Janě Nagyové žádost o schůzku s premiérem a o nasazení agentů, kteří by zajistili důkazy o korupci. V celé kauze se navíc objevilo i jméno Ivana Langera.
Premiér Petr Nečas věděl o podezření z korupce na Státním fondu životního prostředí již dříve od šéfa fondu Libora Michálka, který na údajné korupční nabídky upozornil a nahrál je. Už 13. října poslal Michálek šéfce premiérova kabinetu Janě Nagyové žádost o schůzku s premiérem a o nasazení agentů, kteří by zajistili důkazy o korupci. Uvedlo to čtvrteční vydání deníku Mladá fronta Dnes. „Po přečtení e-mailu jsem zavolal Pavlu Drobilovi a řekl mu, ať pošle pana Michálka ihned na policii," řekl Mf Dnes Nečas.
To, že o údajné korupci na fondu věděl od zhruba poloviny října i premiér, řekl Michálek i v rozhovoru v dnešních Lidových novinách. Místopředseda ODS Drobil ve středu kvůli kauze rezignoval na post ministra životního prostředí.
„Prosím o sjednání schůzky s panem premiérem, (...) a to ve věci součinnosti BIS při zajištění důkazů o korupci ze strany jednoho ze zaměstnanců Státního fondu životního prostředí," napsal Michálek.
Nečas tvrdí, že jinak reagovat ani nemohl. „Já sám bych Michálkovi nemohl poradit nic jiného," uvedl. Podle něj neselhal Drobil, ale Michálek. Podle Transparency International přitom Michálek postupoval jediným možným způsobem, jakým se lze proti korupčním tlakům bránit.
Drobil podle Mf Dnes Michálkovi v reakci na jeho e-mail vynadal, že porušil „úřední subordinaci". Poté přece jen přišlo Michálkovi pozvání na úřad vlády, kde se sešel s ředitelem Lubomírem Poulem, a řekl mu další podrobnosti. Schůzku mu Drobil ale opět vytkl. „Vyděsil jste úřad vlády. Protože opravdu není zvykem se takovýmhle způsobem bavit o lidech, kteří jsou tam stejně jako vy na základě politické nominace," řekl mu Drobil.
Drobil podle Mf Dnes žádal šéfa fondu Michálka, aby zničil své nahrávky, které údajně prokazují, že ministrův poradce Martin Knetig a také náměstek předsedy fondu Dušan Fibingr chtěli Michálka přimět k manipulacím s veřejnými zakázkami.
„Pokud máte něco, co dokazuje nějakou trestněprávní zodpovědnost, tak buď s tím zajděte na policii, anebo to zničte. V opačném případě to zničí vás. To říkám úplně otevřeně," řekl na nahrávce Drobil. Pak už podle Mf Dnes na Michálka jen naléhal, aby záznamy zničil.
Ze stanoviska Demokratického klubu z 26. ledna 2009:
Demokratický klub (Dk) se znepokojením sleduje oslabenou důvěru veřejnosti k politickým stranám a politikům obecně, kterou dlouhodobě signalizují výzkumy veřejného mínění. Je přesvědčen, že nedůvěra ve stranickou politiku ohrožuje stabilitu demokratického řádu u nás a oslabuje mezinárodní prestiž republiky. Nejvážnější je, že ochromuje akceschopnost vlády a politický život země. Důvěra je klíčový faktor v demokratické politice.
Dk považuje za nezbytné věnovat této problematice zvýšenou pozornost. Doporučuje vytvořit několikačlennou skupinu osob s úkolem vnést tuto problematiku do veřejného povědomí a prozkoumat otázky důvěryhodnosti českých politických stran a politiků s přihlédnutím ke zkušenostem vyspělých demokracií. Významný je zejména princip předběžné opatrnosti: strukturovat instituce a jednací procedury tak, aby bylo předem vyloučeno podezření z nepravostí. Členové skupiny by měli mít zkušenost z aktivní politiky a měli by si uvědomovat naléhavost problematiky. Měli by se těšit důvěře veřejnosti. Výstupem práce skupiny by měl být analytický diskusní dokument vyúsťující v konkrétní návrhy. Iniciativy by se snad mohl ujmout Senát parlamentu ČR.
Dk doporučuje zvážit následující body, které se již uplatňují v praxi různých zemí:
- zveřejňovat výroční finanční zprávy politických stran (na webové stránce parlamentu nebo nově ustavené regulační instituce),
- ustavit speciální stálou regulační instituci, obdobu americké nebo britské volební komise, která by soustředila volební pravomoce parlamentního kontrolního výboru a ministerstva financí. Měla by být nadstranická a mít značné kontrolní a regulační pravomoci, poradní funkci při novelizaci norem o politických stranách a jejich financování a popularizační - výchovnou funkci ve vztahu k demokratickým volbám a jejich financování,
- omezit horním limitem výdaje politických stran na volební kampaň s cílem odstranit závislost politických stran na velkých sponsorech a posílit či obnovit jejich důvěryhodnost v očích široké veřejnosti,
- vrátit se k návrhům na regulaci lobbování, které měla současná vláda ve vládním programu.