WikiLeaks: Chávez musí kvůli špatné ekonomice ustupovat ropným firmám

Roman Bureš

Americké depeše, zveřejněné serverem WikiLeaks, popisují vynucené ústupky venezuelského prezidenta podmínkám ropných společností a vzrůstající neklid spojenců Huga Cháveze ohledně ekonomického směřování jeho země.

Stav venezuelské ekonomiky nutí prezidenta Huga Cháveze k uzavírání dohod se zahraničními ropnými korporacemi, aby získal dostatek peněz na financování své socialistické revoluce, uvádí američtí diplomaté v uniklých depeších, zveřejněných serverem WikiLeaks.

Unikátní výběr informací ze světa, které v češtině nenajdete nikde jinde. Podpořte Deník Referendum!
×

Američtí diplomaté uvádějí, že státní ropná společnost PDVSA, která je motorem venezuelské ekonomiky, musela v několika jednáních letos v lednu ustoupit italské firmě ENI vzhledem k tomu, že neměla jiného zájemce, řekl italský velvyslanec v Caracasu Luigi Maccotta svému americkému protějškovi.

Depeše odhalují rozvíjející se ekonomické fiasko Chávezovy vlády a naznačují, že někteří klíčoví spojenci Venezuely — Argentina, Brazílie a Kuba — jsou velmi znepokojeni směrem, kterým se venezuelská ekonomika ubírá. „Prezident Chávez si je velmi vědom dopadu směru ekonomiky na jeho popularitu,“ píše se doslova v jedné z depeší.

S ekonomickou recesí, nedostatkem financí na budování infrastruktury a třicetiprocentní inflací nejsou ekonomické strasti Venezuely podle deníku Guardian žádným tajemstvím. Vláda ale stále trvá na tom, že PDVSA prosperuje a je schopna financovat veškeré náklady na Chávezův „socialismus jednadvacátého století“.

Podle některých analytiků není situace ropného průmyslu ve Venezuele příliš dobrá vzhledem k rozsáhlé korupci, poškozeným zařízením a dluhům vůči dodavatelům vybavení, přesto ale ropné společnosti ve Venezuele zůstávaly většinou zticha a plnily, co po nich vláda chtěla, protože pokud by to nedělaly, mohly by přijít o přístup k největším rezervám ropy na západní polokouli.

Tato situace se ale podle zveřejněných depeší pomalu mění. Jeden z manažerů ropného koncernu Chevron řekl velvyslanci Patricku Duddymu, že Venezuela reálně vytěží přibližně o třetinu ropy méně, než tvrdí oficiální statistiky, které uvádí 3,3 milionů barelů denně.

Chevron se podle depeší nyní zaměřil spíše na investice v USA, protože průmysl ve Venezuele vidí jako riskantní. Podobně se podle rozhovorů s americkým velvyslancem rozhodlo i několik dalších ropných společností.

Boj o investory

Ředitel japonské společnosti Mitsubishi ve Venezuele podle jedné z depeší prohlásil, že venezuelská vláda se snaží nalákat investory. „(Manažer) v soukromí prohlásil, že vysocí představitelé PDVSA jsou extrémně zneklidněni opomíjením nabídek nadnárodními společnostmi. Dodal, že Mitsubishi poslalo vedení PDVSA dopis, ve kterém vysvětluje, v čem jsou podmínky nabízené venezuelskou vládou nedostatečné a co by bylo potřeba změnit, aby byla nabídka komerčně zajímavá,“ píše americký diplomat doslova.

Italská ropná společnost ENI podle jedné z depeší v lednu tohoto roku schválně pozdržela závěrečné stvrzení obchodu s venezuelskou vládou, aby jí ukázala, jak moc ji potřebuje. Výkonný ředitel společnosti Paolo Scaroni se poté setkal s venezuelským ministrem pro ropu Rafaelem Ramirezem, aby pro společnost vyjednal lepší podmínky.

Třicet minut před slavnostním obřadem řekl Scaroni Ramirezovi: „Vezměte to, nebo to nechte být. Já můžu nastoupit do svého letadla a přenést se přes to.“ Ramirez poté zřejmě strávil zbylé půl hodiny přesvědčováním prezidenta Cháveze, aby přijal všechny změny navrhované ENI, nebo riskuje, že o smlouvu přijde úplně,“ píše se doslova v depeši. Italové údajně nechtěli zaplatit PDVSA standardní bonus za podpis smlouvy, protože jí venezuelská společnost dluží již více než jednu miliardu dolarů.

Podle jiného uniklého diplomatického dokumentu Ramirez odcestoval na jednání do Moskvy a Pekingu, aby přesvědčil své spojence k uzavření solidárních dohod. Měl ale zjistit, že jak Rusové tak Číňané jsou zaměření na výdělek stejně jako západní společnosti.

Znepokojení spojenci

Podle amerických diplomatů znepokojují problémy venezuelského ropného průmyslu v kombinaci s výpadky elektřiny, zhoršující se infrastrukturou a vyvlastňování venezuelské spojence. Zástupce argentinského ministerstva zahraničí řekl americkému velvyslanci, že vláda Cristiny Kirchner nesouhlasí se znárodňováním soukromého sektoru, které ve Venezuele probíhá.

Jiný dokument zase cituje poradce brazilského prezidenta Luize Inacia „Luly" da Silvy Marca Aurélia Garciu, který prohlásil, že Venezuela má „hluboké domácí ekonomické problémy, převážně v dodávkách elektřiny“. Havana, která je částečně závislá na finanční podpoře Venezuely, by měla být pro změnu znepokojena zdravím ekonomiky svých přispěvatelů.

Chávez označil tvrzení o kolabující ekonomice za kapitalistickou propagandu s tím, že ze současných problémů vyjde venezuelské hospodářství silnější než kdy předtím. Chávezova vláda nyní podle deníku Guardian připravuje zákon, který by umožnil další znárodnění ropného průmyslu.

Mluvčí italské společnosti ENI Gianni di Giovanni obsah depeší také odmítl a prohlásil: „Fakta a závěry uvedené v depeši WikiLeaks o Venezuele jsou falešné a bez jakéhokoliv pravdivého základu. Setkání mezi venezuelským ministrem pro energetiku Rafaelem Ramirezem a výkonným ředitelem ENI Paolem Saronim, stejně jako zmíněné podmínky, se nikdy nestalo.“

Další informace:

The Guardian WikiLeaks cables: Oil giants squeeze Chávez as Venezuela struggles

AP US documents: Chavez's oil industry deteriorating

    Diskuse