Adventní pravdoláskaření

Zdeněk Bárta

Poté, co Adam B. Bartoš zveřejnil seznam lidí ve službách Pravdy a Lásky, vznikla na Facebooku skupina, která se k těmto nešvarům hrdě hlásí. Autor k ní patří a vysvětluje, co ho na pravdoláskaření tak přitahuje.

Na Facebooku vznikla a rozšiřuje se skvělá skupina lidí, kteří se hrdě hlásí k pravdoláskaření, k té strašlivé, všemi konzervativními veličinami odsuzované levičácko-vaňkovské úchylce. Patřím k této skupině také a pokusím se tady vysvětlit proč.

Jakýsi Bartoš sestavil seznam údajných notorických kverulantů vůči našemu šťastnému budování kapitalistických zítřků a nikdy jinak. Zveřejnil ho kdesi na internetu, někdo to dal na Facebook a pak již to šlo ráz naráz — skupina byla identifikována rozumnými lidmi jako elita národa — nu a my ostatní jsme se začali přidávat, aby nám to nebylo líto.

×
Diskuse
December 8, 2010 v 8.51
Hned bych se s panem Bártou přiklonil k Pravdě a Lásce. Vlastně ne "bych". Na Pravdu a na Lásku věřím.Věřím, že to jsou dvě hodnoty, které stojí za to a které přetrvají. V mém případě je to konkretizováno jako příslušnost ke křesťanské tradici.

Jen jsem trvale opatrný, když někdo vyhlašuje vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí jako politický program. Pak to totiž znamená jediné: Politický spor je mravním sporem a v něm jsou nám dovoleny všechny prostředky. V politickém sporu se soupeří o hlasy voličů, v mravním sporu se bojuje do poslední kapky krve - krve vlastní, častěji krve protivníka.

U pravdoláskařů kde o to, že naše politické čachry jsou získáváním ekonomické podpory pro dobrou politiku, kdežto politické čachry druhé strany jsou korupcí, kmotrovstvím a mafiánstvím. Jde o to, že když s námi spřízněná skupina rozkládá nějaký diplomaticky uznaný stát, tak spravedlivě bojují o svou národní identitu a nezávislost, když totéž činí protivníci, tak jsou to separatisté a teroristé. Když politické vězně mučí a civilní cíle bombardují naši spojenci, je to vítězství pravdy a lásky, když to činí druhá strana neospraveldnitelné násilí.

Využívání základního mravního dilematu v politice je v horším případě cynismus zneužívající pro legitimizaci politiky vznešených a krásných citů, v lepším případě jde o tragický nedostatek sebereflexe.
ZB
December 8, 2010 v 11.27
To maj´, pane Štampach, ouplnou pravdu,
v tom s nima souhlasím! Ale nemyslím si, že by jejich anamnéza pasovala na tu mnou zmiňovanou skupinu!
December 8, 2010 v 12.05
No, debata o tom, kterých konkrétních politiků se to týká, by měla značnou brizanci a v předvánočních dnech si na to netroufám.
December 8, 2010 v 22.17
To je zvláštní,
přečetl jsem si všechny zdroje k tomuto článku (i FB a příspěvek p. Bartoše) a mám pořád pocit, že první poznámka p. Štampacha je právě o některých členech této skupiny.
Pane Bárto, proč si myslíte, že ne?
December 8, 2010 v 23.48
Nemyslel jsem žádnou skupinu na Facebooku. Facebook jednoznačně a ostře odmítám, nejsem v něm registrován a nenavštěvuji ho. Myslel jsem různé osobnosti z velké politiky.
??
December 10, 2010 v 0.27
Nemohu se zbavit dojmu, že K. Čapek nebojuje ani tak s komunismem, jako spíše se svojí představou o něm. Podobně pan Bárta - ale zrcadlově obráceně - nepropaguje ani tak pravdoláskaření jako spíše svoji představu o něm.