Ministerstvo zdravotnictví po dohodě s ministerstvem dopravy navrhuje zvýšení hygienických limitů zvuku z provozu na pozemních komunikacích o pět decibelů v denní i noční době. V noci pak výjimečně o deset decibelů. Ministerstvo to uvedlo na svém serveru. Současný limit je šedesát decibelů ve dne a padesát v noci. Nepřiměřené zvýšení zdravotních rizik hrozí až při hluku nad sedmdesát decibelů, uvedl mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.

Zvýšení limitů zvuku má umožnit výstavbu důležitých komunikací i v místech, kde by současnou normu i za použití všech technických a organizačních protihlukových opatření nebylo možné splnit. Hygienické limity hluku uvnitř chráněného prostoru, například v obytných objektech, zůstanou nezměněny, takže obyvatelé budou před rušením spánku hlukem chráněni, ujišťuje ministerstvo.

Nemožnost překročení současně platných hygienických limitů se podle ministerstva stává kritickou záležitostí pro výstavbu jakýchkoliv komunikačních systémů nejvyššího významu, například obchvatů měst. Nynější limity prý nebylo možné z objektivních důvodů naplnit. Návrh snížení limitů proto údajně počítá s realistickým hodnocením skutečné situace, při zvážení zdravotních a společensky únosných rizik a nákladů na jejich dosažení.

Podobný návrh připravovalo ministerstvo už od roku 2009, ale v březnu letošního roku tehdejší ministryně zdravotnictví Dana Jurásková nechala práce na něm zastavit.

Ekologický právní servis, který se dlouhodobě zabývá emisemi i hlukem z dopravy, tento krok tehdy uvítal. „Podle nás by se prosazováním tohoto návrhu ministerstvo diskreditovalo nejen jako instituce, která má primárně chránit zdraví občanů, ale selhalo by i jako důležitý aktér rozvoje České republiky směrem k moderní čisté společnosti,“ řekl Deníku Referendum Martin Fadrný, právník EPS.

„Je na čase, aby ministerstvo zdravotnictví přestalo ustupovat jednostranným zájmům betonové lobby a začalo jednat v zájmu občanů. Namísto ústupků vůči projevu problému, tedy zvýšeného hluku, je třeba zaměřit se na příčiny, jimiž jsou špatně naplánované silnice. Pokud by ministerstvo zdravotnictví vzalo tento úkol za svůj, možná se dočkáme i toho, že ministerstvo dopravy konečně začne své dálnice a silnice plánovat kvalitně. Tedy tak, aby pro ně nemuselo žádat o výjimky z limitů nebo lobbovat za jejich plošné snížení. Příklady ze zahraničí jasně říkají, že ochranu zdraví a životního prostředí lze skloubit s ekonomickými a dopravními potřebami,“ připomněl Fadrný.