Limity hlučnosti se nezvyší. Ekologové: měly by se snížit

Dušan Radovanovič

Ministryně Jurásková návrh na zvýšení limitů hluku vládě předložit nestačí. Občanský sektor zdůrazňuje, že ministerstvo by se mělo naopak vydat cestou jejich snižování a brát v potaz především vážné dopady hluku na lidské zdraví.

Ministerstvo připravuje změnu, která by umožnila zvýšit hladinu hluku o deset decibelů v noci a o pět ve dne. Vyšlo by tím vstříc některým městům, které mají se splněním norem problémy. Papírově by tak ubylo míst, kde je hluk nepřijatelně překračován. Zároveň by kvůli uděleným výjimkám silničáři ušetřili na dostatečném odhlučnění a preciznějším plánování tras mimo lidská obydlí.

Kontroverzní změnu podpořil i hlavní hygienik Michael Vít, podle něhož není možné limity hluku při rozvoji automobilismu udržet. Návrh však vyvolal nevoli mezi občanskými iniciativami i mnohými hygienickými stanicemi. Občanské hnutí Kolínsko dokonce zahájilo petici za Vítovo odvolání.

Podle kritiků není podobný přístup možný a ministerstvo se má namísto zvyšování limitů soustředit na důsledné dodržování protihlukové ochrany a v souladu s moderním trendem naopak prosazovat snižování hlukové zátěže.

„Státní zdravotní ústav vypracoval řadu studií, ve kterých dokázal, jak hlučnost závažně poškozuje zdraví lidí především v dlouhodobé expozici. Pro to jsou jasné vědecké důkazy,“ řekl Deníku Referendum Martin Fadrný z Ekologického právního servisu.

Hluk silně negativně ovlivňuje kvalitu spánku, způsobuje stres a poruchy soustředěnosti. Má vliv na výskyt celé řady civilizačních chorob, problémů cévní soustavy a změny v celkovém metabolismu. „To jsou informace, které by mělo ministerstvo zdravotnictví i hygienik při přípravě změn hodnotit v první řadě,“ dodává Fadrný.

Ministryně zdravotnictví  Dana Jurásková nakonec s největší pravděpodobností vládě návrh na zvýšení hlukových limitů nepředloží. Podle mluvčího ministerstva Vlastimila Sršně to před volbami již nestihne.

„Momentálně se vypořádává vnitřní připomínkové řízení. Problematika je ovšem komplikovaná, hodně připomínek měly hygienické stanice. Práce na normě se ale nezastavují a výsledky zřejmě budou k dispozici až vládě příští,“ řekl Deníku Referendum Sršeň.

Podle prohlášení sociální demokracie, která vévodí volebním preferencím, by však  zvýšení limitů hlučnosti nemělo hrozit ani po volbách. „Nevidím jediný důvod, proč zvyšovat hlukové limity,“ cituje deník E-15 stínového ministra pro životní prostředí Petra Petržílka. Podle Petržílka je třeba řešit problematiku konstruktivně odklonem silnic a obchvaty kolem měst.

Ředitelství silnic a dálnic stejně jako ministerstvo dopravy by však případné zvýšení limitů uvítali. „Podle našich informací jsou v České republice současné hlukové limity přísnější, než evropský standard,“ tvrdí mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

S tím však Martin Fadrný z EPS nesouhlasí. „Silně pochybuji, že by k tomu ministerstvo mělo nějakou studii. Dělali jsme si výzkum hlukových map a ta úprava je poměrně roztříštěná. V Německu například na rozdíl od České republiky skutečně funguje obdoba soukromoprávních žalob, takže si investoři nedovolí hlučnost překračovat,“ odmítá tvrzení ministerstva Fadrný.

Nejhorší zdravotní dopad má vysoká hladina hluku především v noci. Právě s ním má také největší problémy Ředitelství silnic a dálnic při výstavbě na severu Moravy. „Problém s vysokým hlukem nemáme ve dne, ale v noci,“ přiznává mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková.

Podle Vápeníkové jsou limity příliš přísné. To však opět popírají ekologové. „Světová zdravotnická organizace vydala v nedávné době studii, zabývající se dopady hluku na rušení spánku v noční době. Její doporučení maximální noční hladiny hluku ve venkovním prostoru je čtyřicet decibelů. Tedy o dvacet decibelů pod navrhovaným maximálním českým limitem,“ píše se v tiskové zprávě Ekologického právního servisu.

Další informace:

E15.cz Pět decibelů navíc neprošlo